Page 5
pokožce hostíme. Jde otzv. komensální
mikroorganismus, jemuž poskytujeme
životní prostor apotravu, ale který nám
ani vnejmenším neškodí. Podobně
jako některé další kožní bakterie itento
stafylokok napomáhá kudržení zdravé
lidské kůže tím, že svou přítomností
aktivuje buňky imunitního systému ze
skupiny T-lymfocytů.
Tento typ bílých krvinek je zákla-
dem tzv. buněčné imunity, která chrání
člověka například před jeho vlastními
buňkami propadlými zhoubnému ná-
dorovému bujení. Za běžných podmí-
nek chrání Staphylococcus epidermidis
lidskou kůži před bakteriemi, které by
kůži inkovaly apoškozovaly. Stafy-
lokok mobilizuje vkůži buňky imu-
nitního systému, jež vylučují do okolí
tzv. cytokiny, anastartuje tak zánětlivé
reakce. Bakterie tím předchází infekci
kůže choroboplodnými mikroby.
Tým amerických vědců pod vede-
ním Erin Chenové ze Stanford Univer-
sity nyní rozšířil spektrum obranných
funkcí bakterie Staphylococcus epi-
dermidis oakce zacílené proti buňkám
zhoubného melanomu. Zatím bakterie
léčí melanom jen vexperimentálních
podmínkách ulaboratorních myší.
Metoda mobilizace imunitního systému
proti nádorovým buňkám by však moh-
la do budoucna najít uplatnění nejen
vboji smelanomem, ale také sjinými
typy nádorů.
Nelítostný souboj
Genoví inženýři vnesli do dědičné infor-
mace bakterie Staphylococcus epider-
midis geny, které prodělaly vbuňkách
zhoubného melanomu významnou pro-
měnu avyrábějí se podle nich vnádoru
atypické „nádorové“ bílkoviny. Bakterie
začala tyto tzv. nádorové antigeny pro-
dukovat avkůži je prezentovala buň-
kám imunitního systému. T-lymfocyty
rozeznaly tyto bílkoviny jako cizorodé
azahájily proti nim stejné akce, jako
kdyby je Staphylococcus epidermidis
poštval proti nebezpečným bakteriím.
Umyší, jimž vědci vnesli do těla
buňky zhoubného melanomu, se po
ošetření kůže geneticky upravenou bak-
terií Staphylococcus epidermidis rozho-
řel boj mezi T-lymfocyty anádorovými
buňkami. Imunitní systém likvidoval
nejen buňky melanomu vkůži, ale také
metastázy, které se vytvořily zbuněk
primárního kožního nádoru vplicích.
Významnou zbraní nabuzených T-lym-
focytů se ukázal cytokin interferon.
Velmi důležitý je fakt, že samotné gene-
ticky upravené bakterie Staphylococcus
epidermidis imunitní systém toleruje
aneútočí na ně. Myši měly imunitu
proti buňkám zhoubného melanomu
nabuzenu dlouhodobě abyly chráněny
proti rozvoji nádoru ipoté, co původní
melanomové buňky zmizely.
Vědci hodnotí studii týmu Erin Che-
nové jako průlomovou apředpokládají,
že genetickou úpravou bakterií lidského
mikrobiomu bude možné nasměřovat
akce imunitního systému na pestrou
škálu dalších cílů. To by umožnilo léčbu
mnoha závažných onemocnění. Zároveň
ale odborníci konstatují, že všechny akce
geneticky modikované bakterie Staphy-
lococcus epidermidis nejsou zcela jasné.
Záhadou například zůstává, proč imunitní
systém nabuzený bakterií razantně útočí
na nádorové buňky nejen vkůži, ale ivji-
ných částech těla, ale přitom si nevšímá
bakterie vkůži, ikdyž nese stejné nádoro-
vé antigeny jako buňky melanomu.
„
Vakcíny chrání před devíti nejběžnějšími papilomaviry,
ale celkový počet těchto virů se počítá na stovky
Střevní bakterie a mentální anorexie
Nedávná dánská studie naznačuje, že
narušený mikrobiom představuje vážný
rizikový faktor pro vznik mentální ano-
rexie. Vyplynulo to ze srovnání střevní-
ho mikrobiomu sedmasedmdesáti dívek
a mladých žen trpících touto poruchou
příjmu potravy a sedmdesáti stejně
starých zdravých žen a dívek. Aby si
vědci ověřili, že střevní bakterie skuteč-
ně hrají tak významnou roli, přenášeli
myším zbaveným střevních bakterií
buď bakterie zdravých žen, nebo žen
s mentální anorexií. Myši s bakteriemi
od anorektiček nepřibývaly na váze
a v jejich mozku se měnila aktivita genů
řídících příjem potravy. Změny v ak-
tivitě se prokázaly také u genů, které
promlouvají do metabolismu tuků. Když
vědci sledovali bakterie, kterými se lišil
střevní mikrobiom anorektiček a zdra-
vých žen, zjistili, že pro bakterie spojené
s mentální anorexií je charakteristická
snížená produkce vitaminu B1. Jeho ne-
dostatek má za následek potlačení chuti
k jídlu, narušení funkce střev, úzkostné
stavy a samotářské chování. Další
významný rozdíl mezi anorektičkami
a zdravými ženami spočíval ve výskytu
virů schopných likvidovat bakterie pro-
dukující kyselinu mléčnou. Autoři studie
doufají, že jejich zjištění bude možné
využít k léčbě mentální anorexie. Ta by
mohla zahrnovat užívání vitaminu B1
a konzumaci potravin konzervovaných
mléčným kvašením, případně i užívání
probiotických kultur zdraví prospěšných
laktobacilů.
novinky ze světa mikrobiomu
genetika
6/2023
5