OBJEVY
ŽÁBY NEJSOU „ZTUHLÉ HRŮZOU“
UTEČ, NEBO VYČKÁVEJ
„Jako žába pod hadím pohledem,“ zní staré japonské
rčení, jež popisuje člověka, kterého hrůza zcela
ochromila. Japonský výzkum ale ukazuje, že příčinou
žabí nehybnosti při setkání s hadem může být něco
úplně jiného.
Na Kjótské univerzitě proběhla studie zaměřená
na interakci japonské užovky Elaphe quadrivirgata
a skokana černoskvrnného (Pelophylax nigromaculatus). Členové vědeckého týmu proti sobě opakovaně
stavěli hadího lovce a jeho žabí kořist a zjistili, že
čekání na první pohyb protějšku bylo často lepší
taktikou než okamžité jednání. Když totiž had udeřil
jako první, dokázala se žába často útoku vyhnout, protože směr hadího výpadu nebylo možné v průběhu
pohybu změnit. Žába tak unikla do bezpečí, zatímco
had opět zaujímal útočnou pozici. V případě, kdy se
žába naopak jako první rozhodla pro útěk, okamžitě
následoval hadí výpad. Ten někdy skončil úspěchem,
protože užovka směr žabího útěku dobře odhadla.
„Účinnost této vyčkávací taktiky je závislá na
vzdálenosti, která hada a žábu dělí,“ komentoval
závěry studie Nozomi Nishiumi, jeden z jejích autorů.
„Čím blíž si oba jsou, tím větší šanci uspět má ten,
kdo jedná jako první.“ Čím jsou tedy aktéři od sebe
dál, tím víc se oba kloní k vyčkávání. Při zkracující se
vzdálenosti se naopak spíše vyplatí rychle jednat.
Čím blíž jsou had a žába u sebe, tím víc o přežití žáby rozhoduje, jak rychle se rozhodne jednat.
V takovéto vzdálenosti už rozhodně není dobré vyčkávat (fotka je ilustrativní, experiment byl
proveden se zcela jinými živočišnými druhy)
p íroda – ervenec–srpen