OBJEVY

ŽÁBY NEJSOU „ZTUHLÉ HRŮZOU“

UTEČ, NEBO VYČKÁVEJ

„Jako žába pod hadím pohledem,“ zní staré japonské

rčení, jež popisuje člověka, kterého hrůza zcela

ochromila. Japonský výzkum ale ukazuje, že příčinou

žabí nehybnosti při setkání s hadem může být něco

úplně jiného.

Na Kjótské univerzitě proběhla studie zaměřená

na interakci japonské užovky Elaphe quadrivirgata

a skokana černoskvrnného (Pelophylax nigromaculatus). Členové vědeckého týmu proti sobě opakovaně

stavěli hadího lovce a jeho žabí kořist a zjistili, že

čekání na první pohyb protějšku bylo často lepší

taktikou než okamžité jednání. Když totiž had udeřil

jako první, dokázala se žába často útoku vyhnout, protože směr hadího výpadu nebylo možné v průběhu

pohybu změnit. Žába tak unikla do bezpečí, zatímco

had opět zaujímal útočnou pozici. V případě, kdy se

žába naopak jako první rozhodla pro útěk, okamžitě

následoval hadí výpad. Ten někdy skončil úspěchem,

protože užovka směr žabího útěku dobře odhadla.

„Účinnost této vyčkávací taktiky je závislá na

vzdálenosti, která hada a žábu dělí,“ komentoval

závěry studie Nozomi Nishiumi, jeden z jejích autorů.

„Čím blíž si oba jsou, tím větší šanci uspět má ten,

kdo jedná jako první.“ Čím jsou tedy aktéři od sebe

dál, tím víc se oba kloní k vyčkávání. Při zkracující se

vzdálenosti se naopak spíše vyplatí rychle jednat.

Čím blíž jsou had a žába u sebe, tím víc o přežití žáby rozhoduje, jak rychle se rozhodne jednat.

V takovéto vzdálenosti už rozhodně není dobré vyčkávat (fotka je ilustrativní, experiment byl

proveden se zcela jinými živočišnými druhy)

p íroda –  ervenec–srpen