editorial

Chudobínská borovice roste na skalnatém

výběžku levého břehu Vírské přehrady. Je nejen

významným orientačním bodem, ale i působivým

důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu

i působení člověka. Strom se nachází v ochranném

pásmu vodárenské nádrže a je k němu přísný

zákaz vstupu

Vážení čtenáři,

Svět lidí,

svět stromů

už dříve jsme vás informovali o iniciativě Sázíme budoucnost, která si

klade za cíl vysázet v České republice

(a to mimo prostory lesních porostů!)

deset milionů stromů. S potěšením

oznamujeme, že za přibližně půl

roku od startu projektu bylo vysázeno už více než půl milionu stromů

díky bezmála osm a půl tisícům

lidí. Nejvíce výsadeb zatím přineslo

snažení v Jihomoravském kraji, následované Středočeským, Moravsko-

slezským a Jihočeským krajem. Pro

ty, kdo výsadby teprve plánují, běží

až do června tohoto roku mimořádná

dotační výzva Státního fondu životního prostředí, v níž mohou zájemci

o výsadby listnatých stromů získat

na své výsadby v sídlech od 20 do

250 tisíc korun. Od jara také můžete

napište redakci

sjednejte si p edplatné

Do e-mailové schránky

priroda@epublishing.cz.

získat podporu pro výsadby mimo

intravilán (zastavěné území)

z programu péče o krajinu. Do

aktivity se stále může zapojit každý,

komu leží na srdci zelená budoucnost

naší vlasti. Na internetovém portálu

www.sazimebudoucnost.cz najdete

způsoby, jak přispět finančně, stát se

dobrovolníkem při již organizované

výsadbě, nebo zorganizovat novou

výsadbu.

Zároveň máme jednu výzvu,

kterou můžete vyslyšet, aniž byste se

museli zvednout ze židle či postele.

Na podzim 2019 převzala 350letá

Chudobínská borovice od Nadace

Partnerství titul Strom roku České

republiky. Během února je možné

pro tento strom hlasovat v konkurenci další patnáctky stromů o titul

Evropský strom roku. Více najdete

na www.evropskystromroku.cz, kde

můžete českému reprezentantovi

přidat svůj hlas.

Více informací najdete na našich internetových

stránkách www.epublishing.cz a v tiráži.

Fotografie byla pořízena

v Blyde River Canyon v JAR. Skalní

formace v pozadí se jmenuje

Three Rondavels

Mějte se krásně a díky za každý krok

ve prospěch společné budoucnosti

Marek Telička, šéfredaktor

Jak těžké je být na vrcholu

Vrcholoví predátoři hrají nezastupitelnou roli,

udržují totiž rovnováhu všech ekosystémů. Zároveň

od nás ale tato zvířata dostávala v posledním

století zabrat vůbec nejvíc ze všech tvorů. Nejenže

potřebují mnoho prostoru, ale zároveň jsou pro

nás dávnými konkurenty a životní hrozbou. Z toho

důvodu jsme se s nimi vypořádali po svém. Bohužel

se vzápětí ukázalo, že přírodní systémy bez kontroly

ze samotného vrcholu potravní pyramidy se hroutí

jako domečky z karet. Také jsme přišli na to, že

naše snaha pasovat se do jejich role a systém řídit

vlastními silami většinou selhává. Je smutné dívat se

zpět, kolik těchto vrcholových druhů jsme vyhubili.

Například z poddruhů tygra vyhynuly čtyři a další

dva mají namále. Nicméně, co se stalo, nemůže

se odestát a je dobře, že jsme se poučili z chyb

napáchaných v minulosti. Je pozitivní, že dnes si své

křivdy uvědomují vyspělé i rozvojové země a snaží

se je napravit. Dokonce i přelidněná Indie umožnila

populaci tygra bengálského „nadechnout se“ a mezi

lety 2006 až 2018 populace vzrostla z 1 400 na

téměř 3 000 jedinců. Zůstaneme-li v rámci výčtu na

našem území, můžeme konstatovat, že vlk byl u nás

vyhuben na přelomu 19. a 20. století. V roce 1994 se

opět objevil a v současnosti u nás snad žije několik

smeček, i když vývoj vlčí populace má stále kolísavou

tendenci. Doufejme, že pozitivní trend bude ve světě

i u nás nadále pokračovat a že postupně zasáhne

i ty nejsobečtější národy světa, jako jsou například

Indonésii či Brazílie. Ať už se totiž jedná o vrcholového predátora našich vod (sumce velkého) nebo

afrických savan (lva pustinného), my tyto hlídače

rovnováhy prostě potřebujeme. O posledních dvou

jmenovaných druzích se dočtete i v tomto čísle.

Lukáš a Ivana Vejříkovi, www.vejrik.cz

3