editorial
Chudobínská borovice roste na skalnatém
výběžku levého břehu Vírské přehrady. Je nejen
významným orientačním bodem, ale i působivým
důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu
i působení člověka. Strom se nachází v ochranném
pásmu vodárenské nádrže a je k němu přísný
zákaz vstupu
Vážení čtenáři,
Svět lidí,
svět stromů
už dříve jsme vás informovali o iniciativě Sázíme budoucnost, která si
klade za cíl vysázet v České republice
(a to mimo prostory lesních porostů!)
deset milionů stromů. S potěšením
oznamujeme, že za přibližně půl
roku od startu projektu bylo vysázeno už více než půl milionu stromů
díky bezmála osm a půl tisícům
lidí. Nejvíce výsadeb zatím přineslo
snažení v Jihomoravském kraji, následované Středočeským, Moravsko-
slezským a Jihočeským krajem. Pro
ty, kdo výsadby teprve plánují, běží
až do června tohoto roku mimořádná
dotační výzva Státního fondu životního prostředí, v níž mohou zájemci
o výsadby listnatých stromů získat
na své výsadby v sídlech od 20 do
250 tisíc korun. Od jara také můžete
napište redakci
sjednejte si p edplatné
Do e-mailové schránky
priroda@epublishing.cz.
získat podporu pro výsadby mimo
intravilán (zastavěné území)
z programu péče o krajinu. Do
aktivity se stále může zapojit každý,
komu leží na srdci zelená budoucnost
naší vlasti. Na internetovém portálu
www.sazimebudoucnost.cz najdete
způsoby, jak přispět finančně, stát se
dobrovolníkem při již organizované
výsadbě, nebo zorganizovat novou
výsadbu.
Zároveň máme jednu výzvu,
kterou můžete vyslyšet, aniž byste se
museli zvednout ze židle či postele.
Na podzim 2019 převzala 350letá
Chudobínská borovice od Nadace
Partnerství titul Strom roku České
republiky. Během února je možné
pro tento strom hlasovat v konkurenci další patnáctky stromů o titul
Evropský strom roku. Více najdete
na www.evropskystromroku.cz, kde
můžete českému reprezentantovi
přidat svůj hlas.
Více informací najdete na našich internetových
stránkách www.epublishing.cz a v tiráži.
Fotografie byla pořízena
v Blyde River Canyon v JAR. Skalní
formace v pozadí se jmenuje
Three Rondavels
Mějte se krásně a díky za každý krok
ve prospěch společné budoucnosti
Marek Telička, šéfredaktor
Jak těžké je být na vrcholu
Vrcholoví predátoři hrají nezastupitelnou roli,
udržují totiž rovnováhu všech ekosystémů. Zároveň
od nás ale tato zvířata dostávala v posledním
století zabrat vůbec nejvíc ze všech tvorů. Nejenže
potřebují mnoho prostoru, ale zároveň jsou pro
nás dávnými konkurenty a životní hrozbou. Z toho
důvodu jsme se s nimi vypořádali po svém. Bohužel
se vzápětí ukázalo, že přírodní systémy bez kontroly
ze samotného vrcholu potravní pyramidy se hroutí
jako domečky z karet. Také jsme přišli na to, že
naše snaha pasovat se do jejich role a systém řídit
vlastními silami většinou selhává. Je smutné dívat se
zpět, kolik těchto vrcholových druhů jsme vyhubili.
Například z poddruhů tygra vyhynuly čtyři a další
dva mají namále. Nicméně, co se stalo, nemůže
se odestát a je dobře, že jsme se poučili z chyb
napáchaných v minulosti. Je pozitivní, že dnes si své
křivdy uvědomují vyspělé i rozvojové země a snaží
se je napravit. Dokonce i přelidněná Indie umožnila
populaci tygra bengálského „nadechnout se“ a mezi
lety 2006 až 2018 populace vzrostla z 1 400 na
téměř 3 000 jedinců. Zůstaneme-li v rámci výčtu na
našem území, můžeme konstatovat, že vlk byl u nás
vyhuben na přelomu 19. a 20. století. V roce 1994 se
opět objevil a v současnosti u nás snad žije několik
smeček, i když vývoj vlčí populace má stále kolísavou
tendenci. Doufejme, že pozitivní trend bude ve světě
i u nás nadále pokračovat a že postupně zasáhne
i ty nejsobečtější národy světa, jako jsou například
Indonésii či Brazílie. Ať už se totiž jedná o vrcholového predátora našich vod (sumce velkého) nebo
afrických savan (lva pustinného), my tyto hlídače
rovnováhy prostě potřebujeme. O posledních dvou
jmenovaných druzích se dočtete i v tomto čísle.
Lukáš a Ivana Vejříkovi, www.vejrik.cz
3