Lidé se smířili s tím, že jakoukoliv činnost na internetu lze zpětně dohledat. Totální dozor se však přesouvá i do reálného světa Software rozumí hlasovým příkazům a umí nahrávat. Policie věří, že možná zachytil vraždu Otevřený případ Alexa společnost soukromí FOTO A ILUSTRACE Shutterstock, Profimedia PŘELOŽIL David Bimka Zní to jako scénář z klasické detektivky: V bazénu se najde mrtvola, detektivové mají podezřelého, ale chybí jim důkaz. Zničehonic se však objeví zapomenuté nahrávací zařízení… Jenže svět nefunguje podle příběhů Agathy Christie. K získání zvukových záznamů vedla dlouhá bitva o ochranu soukromí, která se nejspíš bude v podobných případech ještě mnohokrát opakovat V ražda, k níž došlo v roce 2015 v Arkansasu, přinesla spoustu otázek týkajících se soukromí a především elektronických zařízení, která jsou „vždy zapnutá“. Průlomem v případu se zřejmě stane rozhodnutí firmy Amazon odtajnit nahrávky ze zařízení Amazon Echo, jež se pak promění v důkazní materiál. Seattleská společnost přitom až donedávna spolupráci s policií odmítala a prosincové nařízení na vydání inkriminovaných dat ignorovala. Místo toho se pokusila u soudu zabránit povolení k prohlídce svých prostor. Ačkoliv se firma k tomuto kroku nehodlala veřejně vyjadřovat, v prosinci mluvčí Amazonu pro deník The Washington Post uvedla, že se společnost ohrazuje vůči „přespříliš obsáhlým nebo jinak nevhodným požadavkům z principu“. To se však nyní změnilo. Obžalovaný James Andrew Bates koncem března souhlasil, aby Amazon vydal veškeré nahrávky vyšetřujícím orgánům. „Protože je pan Bates nevinný ve všech bodech obžaloby, souhlasil s předáním důkazů,“ napsali ve svém prohlášení pro The Washington Post Batesovi právníci Kathleen Zellnerová a Douglas Johnson. Firma postoupila záznamy vyšetřovatelům ještě téhož dne. Tělo v bazénu Zařízení Echo si policie odnesla loni v listopadu z Batesova domu v arkansaském Bentonville. Jednoho sobotního rána tam totiž ve vířivce na dvoře objevila tělo mrtvého muže plovoucí tváří nahoru. Ačkoliv měl silně opuchlé a zčernalé levé oko i rty, policisté jej brzy identifikovali jako Victora Collinse. Naše mobilní zařízení odesílají stále častěji veškerá data na vzdálená úložiště, do tzv. cloudu Bates přitom muže zákona sám na místo činu přivolal. Vyšetřovatelům sdělil, že pozval několik kolegů z práce včetně Collinse domů na menší párty, na níž pak popíjeli pivo a sledovali fotbalový zápas. Podle výpovědi nechal u sebe dva z hostů přespat a sám odešel do postele. Když se potom probudil, uviděl prý Collinsovo tělo ve vířivce. Po krátkém vyšetřování však policie začala tušit zločin: Na místě se našly ulomené kliky a rozbité láhve od piva, které naznačovaly, že se tam strhla rvačka. Několik dní poté prohlásil hlavní policejní patolog Collinsovu smrt za zabití, načež policie promptně obdržela povolení Batese zadržet a provést u něj domovní prohlídku. Chytrý dům Uvnitř detektivové našli řadu „chytrých“ zařízení, včetně termostatu Nest, který se umí adaptovat na měnící se teploty a roční období, alarmu Honeywell, bezdrátového systému pro sledování počasí a také zařízení Amazon Echo, jež dokáže permanentně zaznamenávat zvuky. Právě tento přístroj pak policie zabavila a poslala firmě požadavek na vydání dat. Tradiční vyšetřování vraždy tak dostalo zcela nový rozměr. Zabavování počítačů, mobilů a dalších elektronických přístrojů je obvykle již běžnou praxí, tento případ však nastolil nové otázky týkající se soukromí. Zařízení jako Amazon Echo či Google Home se aktivují hlasem a plní vyslovené příkazy. K tomu však musejí být neustále zapnutá a „poslouchat“. Konkurenční projekt Amazonu Echo představila firma Apple. Její asistentka „Siri“ však funguje pouze na zařízeních vyráběných Applem Program Alexa staví na poměrně pokročilé umělé inteligenci: Dokáže vykonat základní příkazy, ale také odpovídat na složitější dotazy Echo má sedm mikrofonů a probouzí se na aktivační slovo, nejčastěji „Alexa“, což je jméno „chytré asistentky“: Zmíněný software rozumí hlasovým příkazům a rovněž pochází z dílny Amazonu. Jakmile zařízení rozezná uvedené slovo, začne okolní zvuky sledovat a odesílat je na server, kde se dál zpracovávají. Pokud se například zeptáte „Alexo, jaké je venku počasí?“, nejenže okamžitě obdržíte odpověď, ale později také můžete dohledat, kdy jste přístroji danou otázku položili. Skutečně důkazy? Policie přesně nespecifikovala, co od dat očekává, a není jasné, zda zachycené zvuky s kauzou jakkoliv souvisejí. K záznamu mohlo dojít pouze v případě, že někdo náhodou pronesl klíčové slovo pro nahrávání. Navíc není jisté, že by nahrávka mohla posloužit jako důkaz, i kdyby se na ní podařilo údajnou vraždu zachytit. „Je naší povinností prošetřit veškerý dostupný důkazní materiál – ať už se ukáže jako užitečný, či nikoliv,“ vysvětlil policejní mluvčí. „A jelikož vyšetřování stále pokračuje, nemůžu podat žádné informace o tom, zda se nahrávka skutečně u soudu objeví.“ Elektronické sekretářky Ačkoliv je ideál „asistenta v počítači“ starý už pár dekád, do praxe se dostal až v posledních letech. Skutečně užitečná zařízení totiž potřebovala víc než jen reagovat na několik základních příkazů, jež si uživatel musí přesně zapamatovat. Pokrok zaznamenalo samotné rozpoznávání hlasu a především následné zpracování obsahu příkazů, které nejen opraví chyby rozpoznání, ale také skutečně „pochopí význam“ a dokáže se podle něj zařídit. Nezbytná je rovněž obrovská a spolehlivá databáze popisující reálný svět, s nímž se musí asistent umět spojit. Nejjednodušší jsou příkazy typu „nastav mi budík na osmou“. Ve složitějších případech, jako „kup a pošli květiny mé přítelkyni“, už musí asistent propojit několik služeb a informací – jméno a adresu přítelkyně, vhodný obchod s květinami… A pokud mu něco chybí, musí se umět adekvátně zeptat. Právě podobné propojení je důvodem, proč asistenti zatím pořádně fungují převážně jen v západním světě – samotné rozpoznání slov prostě nestačí. Své asistenty mají všichni významní hráči na trhu a neustále je zlepšují: Apple v roce 2011 představil Siri, Google o rok později nabídl Google Now – to je však pořád velmi jednoduchá „jednosměrná“ aplikace. Skutečným univerzálním nástrojem se stal teprve Google Assistant z minulého roku. Amazon se v roce 2014 přidal do hry se zmíněnou Alexou, stejně jako Microsoft se svou Cortanou. Asistenti se stávají obvyklou součástí chytrých mobilů, ovšem jak Amazon (Echo), tak Google (Home) zkoušejí i variantu stabilního zařízení do obývacího pokoje – to může fungovat třeba jako běžný reproduktor či internetové rádio, zesilovač Wi-Fi signálu apod. Zařízení Amazon Echo existuje ve dvou verzích – ta větší má integrovaný reproduktor Nicméně se zdá, že policie úplně přesně nerozumí tomu, jak vlastně Echo funguje. V jejím požadavku na vydání dat se píše: „Zařízení konstantně naslouchá aktivačnímu slovu a zaznamenává každý příkaz, dotaz nebo verbální pokyn daný po tomto okamžiku, nebo možná zaznamená komunikaci i bez vyřčeného aktivačního slova. Věříme, že tato komunikace uložená na vzdáleném serveru se vztahuje k probíhajícímu vyšetřování.“ Představa, že Echo něco zaznamenává bez aktivačního slova, je však podle Amazonu chybná. Zařízení sice konstantně naslouchá, ale nenahrává, a v cloudových službách se neukládá nic, dokud někdo přístroj správně neosloví. Spočítejte vodu Detektivové se ovšem nenechali odradit neochotou Amazonu dělit se s nimi o data a obrátili se na bližší zdroj – technické služby města Bentonville. Podle policejních záznamů vypověděl manažer z účetního oddělení, že v noci, kdy Collins zemřel, se mezi jednou a třetí hodinou spotřebovalo v Batesově domě 530 litrů vody – tedy množství, jež přesáhlo odběr ve všech předchozích odpovídajících obdobích od roku 2013. „Pro srovnání – během pobytu čtyř mužů v daném domě před předpokládaným zločinem bylo každou hodinu použito asi jen 37 litrů vody,“ objasňuje policejní záznam. „Množství vody použité mezi 1:00 a 3:00 se shoduje s objemem potřebným k vyčištění zadního dvora, jež mohlo vést ke vzniku vlhkých map na betonu, které byly zaznamenány následujícího rána.“ Jak ale technické služby věděly, kolik vody se spotřebovalo kterou hodinu? Každý dům v Bentonville má totiž chytrý elektronický měřák, jenž objem použité vody zaznamenává zcela přesně. Vstup do našeho soukromí prostřednictvím elektroniky je tak stále víc diskutovaným tématem – zvlášť poté, co server WikiLeaks zveřejnil nástroje, které CIA údajně používá ke špehování komunikace lidí na iPhonech, počítačích se softwarem od Microsoftu a vzdáleně propojených televizorech Samsung. WikiLeaks popsal jeden ze špionážních programů, pojmenovaný Weeping Angel („plačící anděl“), jenž slouží právě k útokům na televize Samsung: Díky simulaci módu „Vypnuto“ – zatímco je přístroj ve skutečnosti stále zapnutý – dokážou agenti natáčet jeho nic netušící majitele. Firmy versus stát Odhodlání Amazonu nepodlehnout tlaku státních orgánů v případě arkansaské vraždy připomíná obdobnou kauzu, kdy Apple odmítl požadavek FBI: Federální agentura chtěla po společnosti data z iPhonu teroristy, jenž v prosinci 2015 střílel v kalifornském San Bernardinu na oslavě – a jehož řádění nepřežilo čtrnáct lidí. Apple nehodlal spolupracovat a FBI si nakonec musela najmout profesionální hackery, aby ochranu telefonu prolomili. Jak napsala moje kolegyně z The Washington Post Hayley Tsukayama loni v květnu: „Následná debata přinesla rozkol mezi Washingtonem a Silicon Valley, za něž se ihned postavil celý technologický průmysl. Tady se lidi dohledu vlády opravdu bojí. Amazon se spojil s Microsoftem, Googlem a tuctem dalších firem a podal k soudu stížnost ,podle níž je‚ vládní požadavek na firmu Apple za hranicí práva, a pokud by byl používán šířeji, stal by se v dlouhodobém horizontu ohrožením americké bezpečnosti‘.“ Uprostřed názorové bitvy se nechal šéf Amazonu Jeffrey P. Bezos slyšet, že pevně stojí za Applem a že jeho společnost bude i nadále vyvíjet technologie, které vládním úředníkům přístup do soukromí běžných lidí co nejvíc stíží – bez ohledu na to, zda byl na dotyčného vydán zatykač, či nikoliv.