obsah čísla 7/2019
Odbojný Pavlov
VĚDA A TECHNIKA
Mozek pod útokem
Ačkoliv se díky médiím cítíme neustále v obraze, záplava dat dostává
náš mozek pod nesmírný tlak
Duše jako reflex
Nositel Nobelovy ceny za fyziologii
a medicínu Ivan Pavlov se původně
vůbec neměl stát vědcem
18
Objevitel reflexů musel bojovat s bolševiky o svoji vědeckou budoucnost
PSALI JSME PŘED …
30 lety
Kukuřice místo ropy
30
Podivné instrumenty 42
strana
Některé hudební nástroje vyluzují
zvuky pomocí explozí, elektrických
výbojů či skleněných misek
Hrdinní páni chladu 44
30
Ponořit se do ledové vody vyžaduje
odvahu. Dlouhodobé otužování však
posiluje zdraví
HISTORIE
Krok před Kolumbem 10
Chléb nad zlato
40
Děti zrazené církví
Zkrocení světla
Italská společnost Montedison představila nový termoplast, založený na
kukuřičném škrobu. Podíl rostlinné
složky měl být natolik vysoký, že se
umělá hmota stávala ekologickou
a mohla se v přírodě rozkládat.
Dnes: Již v roce 1989 považovali
mnozí tzv. bioplasty za kontroverzní
a v dalších letech se v jejich technologii
objevovalo stále víc slabin. Rozkládající
se umělá hmota totiž produkuje metan
a velmi obtížně se recykluje. Bioplasty
se proto dodnes standardně neužívají.
48
Vikingové vešli do dějin jako nemilosrdní plenitelé – nebyli to však
pouze lupiči, ale také objevitelé
Razie v katolickém institutu odhalila
jeden z nejhorších případů sexuálního zneužívání v historii
24
Poslední hladová léta postihla
západní Evropu v 19. století a Brity
v ulicích musela mírnit armáda
Kdy se zrodily skleněné čočky a vydláždily cestu k dalekohledům, jimiž
dnes hledíme do hlubin kosmu?
100+1 zahraniční zajímavost,
číslo 23/1989
Zvědaví kamarádi
Etiopský park Simien se stal domovem tisíců paviánů dželada. Tyto zvědavé
opice se přitom vyskytují výhradně na místních náhorních plošinách
strana
Letadlo na padáku
52
Bývalý pilot Peter Diamond přišel
s návrhem bezpečnostního systému
letadel pro případ havárie. Pasažérskou část vymyslel tak, aby se v nouzi
odpojila od trupu, načež by přistála na
padácích.
Dnes: Katapultování se stále uplatňuje takřka výhradně ve vojenských
letounech a do komerčního prostoru
neproniklo. Pokud by se totiž kabina
uvolnila ve výšce pod 1 500 m, přežilo
by asi jen 75 % cestujících. Problém
tkví i v tom, že by nebylo možné zaručit bezpečné místo přistání.
retro
7/2019
100+1 zahraniční zajímavost
5