obsah čísla 4/2018

PŘÍRODA A CESTOVÁNÍ

Metropole bez vody 26

Kapskému městu hrozí nedostatek

vody – podle některých prognóz bude

na suchu během několika týdnů

34

Poutní město

52

Vylidněný ráj

Podle společnosti Allianz vzroste

v následujících dvou letech počet

dronů úměrně oblibě na 4,7 milionu

60

Přinášíme výběr veselých, komediálních, nebo přímo praštěných scén ze

zvířecí říše, které útočí na bránici

Mašhad je pro Íránce jedním

z nejsvatějších míst a po Mekce jde

o nejčastější cíl náboženských poutí

Normandie byla domovem Keltů i Vikingů a také se tam odehrálo klíčové

vylodění druhé světové války

VĚDA A TECHNIKA

strana

Vyletí ptáček!

Nebe patří nám

44

Svět pod ledem

10

Klíč k DNA

15

Dron pro každého

30 lety

Genetické supermléko

Vědcům z Edinburghu se podařilo

geneticky upravit ovčí mléčné žlázy

tak, aby produkovaly koagulační

faktor IX – bílkovinu srážlivosti, jejíž

nedostatek vyvolává u lidí hemofilii

typu B. Jedním z dalších cílů bylo „vyrobit“ krávu, jejíž mléko by obsahovalo co nejméně laktózy.

Dnes: V roce 2012 badatelé z Mongolia University skutečně dosáhli cíle

svých kolegů vytyčeného o 24 let

dřív. Nezastavili se však pouze u něj

a stvořili krávu, jejíž mléko obsahovalo

látky, které se za normálních okolností

nacházejí v rybím tuku.

40

Otec jedů

PSALI JSME PŘED …

44

Tající póly pouštějí vědce do zatím

neprozkoumaných zákoutí Země:

Badatelé tam objevují nejen novou

faunu a flóru

Charlese Watertona mnozí považovali za podivína, ale jeho objevy

otevřely cestu i anesteziologii

Upravovat lidský genom dokážeme

relativně snadno – zásahy do našich

těl však vyvolávají rozporuplné

reakce

Někdejší armádní technologie je

dnes díky levnější výrobě i materiálům dostupná běžným smrtelníkům

strana

23

Buddhův domov

Japonský chrám Tódaidži ukrývá největší bronzovou sochu Buddhy

Vairóčany na světě a slouží i jako ústředí buddhistické školy kegon

100+1 zahraniční zajímavost,

číslo 19/1988

Slavnější konkurence

Lithiové články se od konkurence v roce

1988 lišily mimořádně nízkým samovolným vybíjením, které dosahovalo méně

než 2 % ročně. U baterií, jež nebylo

možné opětovně nabít, se jednalo o klíčový prvek. Ačkoliv však byly úsporné

a výkonné, ve své době se nestaly příliš

populárními a využívaly se jen zřídka.

Dnes: V současnosti slouží lithiové baterie hlavně v miniaturních zařízeních, od

nichž se vyžaduje dlouhodobé fungování: Své místo tak nalezly v kardiostimulátorech, některých hodinkách apod.

Mnohem rozšířenější jsou tzv. lithium-iontové baterie, jež lze nabíjet.

retro

4/2018

100+1 zahraniční zajímavost

5