Unie vydavatelů Časopis roku 2013 a 2012 + Hvězda roku 2012 • Tweet roku Médium roku

Akademie věd ČR SCIAP 2012 1. místo Periodikum + 1. místo Internet

Každá z velryb

má pro planetu

cenu několika tisíc

stromů. Japonci je

však bez skrupulí

loví dál

Vážení čtenáři,

věděli jste, že velryby jsou fajn? Největší

tvorové planety, poklidně si razící cestu

nezměrnými oceány, se jen občas vynoří

na pár hlubokých nádechů a znovu zmizí

pod vodou. Jejich cesty z temných hlubin

ke slunci a čerstvému vzduchu a zpět

ovšem nejsou jen báječnou podívanou

pro případné svědky, nýbrž také nepostradatelným nástrojem v boji s oteplováním. Vodní obři totiž, jako každý jiný

tvor, „chodí na záchod“, a to opravdu ve

velkém stylu. V mořském ekosystému tak

plní roli masivního plovoucího fertilizátoru, díky němuž se velmi daří fytoplanktonu. Zmíněné jednobuněčné organismy,

především řasy a sinice, pak pomocí

fotosyntézy stahují z atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého a udržují

ohřívání planety v jistých mezích.

To ovšem zjevně nijak netrápí

Japonsko: Loni vystoupilo z Mezinárodní

velrybářské komise (IWC), jež se v roce

1985 rozhodla znemožnit komerční lovy

kytovců, kteří se tehdy blížili vyhynutí.

Mnohé velrybářské státy předpokládaly,

že jde pouze o dočasné opatření, aby se

populace zvířat stabilizovaly, jenže komise

od té doby postoj nezměnila. Japonsko

tedy provádělo „výzkumný“ odlov až

1 200 kusů ročně. Po rozsáhlé kritice

nakonec země vycházejícího slunce komisi opustila a začala opět lovit ve svých

teritoriálních vodách.

Ačkoliv vláda stanovila roční limit

225 chycených jedinců – což má představovat dost nízké číslo, aby se populace

udržela –, svět nyní potřebuje co nejvíc

živých velryb: Každá z nich odvede tolik

práce jako několik tisíc stromů, což by

si Japonsko čelící hrozbě záplav mělo

uvědomit. Trochu to připomíná postoj

Austrálie, kterou devastují ohromné

požáry, zatímco její vláda vydává miliardy

dolarů na podporu těžby a spalování uhlí.

Více si o „velrybím efektu“ přečtěte na

straně 40.

David Bimka

šéfredaktor

PS: Na stáncích najdete také speciální

retro vydání 100+1 z roku 1970. Přečtěte si, čím svět žil před padesáti lety!

3/2020

on-line

Astronomové z observatoře

Palomar umějí díky pokročilému systému adaptivní optiky

pořizovat snímky s mnohem lepším

rozlišením než Hubble.

Filip Files: Ano, povrchové

laboratoře mají obrovskou

výhodu v tom, že mají lepší – když to

řeknu blbě – lepší techniku a počítače

na zpracování dat.

Roman Hrnčíř: Já myslím, že

Hubble ale sám moc nevyhodnocuje. Vše se posílá na Zemi a zpracovává se to až tam.

Švédský parlament nikdy

neschválil švédštinu jako

úřední jazyk severské země.

Jakub Onderka: Naproti tomu

úředním jazykem Finska je vedle

finštiny i švédština.

Tuleni pod vodou dokonce

i spí.

Mirdis Kučera: Mám dva tuleně,

3 a 6 let, a přijde mi, že nespí

nikdy. :-)

Americký astronom Michael

Brown objevil v roce 2005

trpasličí planetu Eris, která je větší

než Pluto.

facebook.com/stoplusjednicka

twitter.com/stoplusjednicka

Složte zbraně!

strana

Keporkaků je dnes o 70 % méně než

před sto lety. Do roku 2050 se jejich

populace může vrátit na původní

čísla – pokud je nebudeme lovit

40

3/2020

100+1 zahraniční zajímavost

3