obsah čísla 20/2018
VĚDA A TECHNIKA
Nejbezpečnější vůz
Donald Trump představil světu svou
novou obrněnou limuzínu, která si
záhy vysloužila přezdívku „Bestie“
18
Pán havranů
Opeřenci v londýnském Toweru mají
vlastního opatrovníka
50 lety
Pytel na hlavu
Zapomenutý génius 34
Nadaný vynálezce Jacek Karpiński
už před půl stoletím rozpoutal revoluci informačních technologií
Pod dohledem družic 56
strana
Nad hlavami nám krouží řada vědeckých satelitů, které sledují například
počasí nebo změny rozložení ledovců
Na co zemřeme?
PSALI JSME PŘED …
68
22
Podle statistik Světové zdravotnické
organizace nás na životě nejvíc ohrožuje infarkt, mrtvice a plicní choroby
HISTORIE A SPOLEČNOST
Pravěké geoglyfy
10
Posedlost zlatem
Králové Toweru
22
Inženýři automobilky Ford začali do
vozidel instalovat speciální „vzduchové
polštáře“, které zajišťovaly bezpečí pasažérů při nárazu: Jednalo se o plastové
pytle, jež se při kolizi během čtvrt sekundy naplnily plynem, a mohly tak zabránit
případným zraněním.
Dnes: V roce 1971 vyjely první vozy Ford
vybavené airbagem a bezpečnostní
opatření si časem našlo cestu do vozidel
dalších automobilek. Ačkoliv zpočátku
technologie komerčně neuspěla, nárazové testy potvrdily, že spolu s bezpečnostními pásy výrazně snižuje riziko
zranění při havárii. Dnes proto airbag
tvoří běžnou výbavu automobilů.
Dobyvatelé Grónska 62
Málokterá umělecká díla vzbuzují
takový údiv jako ohromné obrazce
„vtištěné“ člověkem přímo do tváře
naší planety
Za šedými zdmi londýnského hradu
žijí strážci, kteří už několik staletí
patří k jeho věrnému koloritu
Žádný jiný kov v dějinách neměl
na svědomí tolik lidských životů
jako zlato, okolo kterého propukalo
masové šílenství
26
Grónské osady Vikingů se rozrostly
do nebývalých rozměrů díky mrožím
klům. Pak jejich osud zpečetili Inuité
strana
76
Barvy Martiniku
Karibský ostrov proslul veselými festivaly, při kterých teče
proudem místní legendární produkt – třtinový rum
100+1 zahraniční zajímavost,
číslo 7/1968
Obrazy v počítači
Newyorská muzea spolu s washingtonskou Národní galerií založila instituci
Museum Computer Network a vypracovala návrh projektu na zhotovení databáze uměleckých děl. Ta se měla stát
odpovědí na rostoucí problémy týkající
se katalogizace významné tvorby.
Dnes: Začátkem 70. let databáze pod
hlavičkou neziskové organizace Museum
Computer Network skutečně vznikla
a zájem o ni přetrvává dodnes. V současnosti MCN mimo jiné pořádá konference
zaměřené na využití počítačových
technologií v muzeích.
retro
20/2018
100+1 zahraniční zajímavost
5