Strana 5
Ve stínu vulkánů
Úpatí jávských sopek se stalo domovem
nejen řady endemitních druhů, ale také
pestré palety obyvatel, kteří udržují
dávné tradice
strana
60
VĚDA A TECHNIKA
Hlasy pod hladinou
22
Ryby komunikují širokým spektrem
zvuků. Vědci je z velké části dosud ne-
měli jak slyšet, ale nyní se situace mění
Kam směřuje AI?
26
Jakým směrem se ubírá vývoj umělé
inteligence? A co od ní můžeme
z dlouhodobého hlediska očekávat?
Sebevědomý klam
44
Pokud chcete působit klidně a sebe-
vědomě, podle vědců stačí, když se
takové chování naučíte předstírat
Titáni z výšky
52
Některé gigantické stavby jsou viditelné
i z oběžné dráhy. A poněkud překvapivě
mezi nimi figurují také skleníky…
HISTORIE A SPOLEČNOST
Krok od katastrofy
16
Řada událostí, které posunou osud
lidstva až na hranu zkázy, se často
odehraje mimo záběry kamer
Dávný guru lékařství
31
Perský učenec Avicenna se kdysi
vedle Hippokrata či Galena zařadil
mezi přední znalce lidského těla
Ve stínu orlice
38
Po pádu třetí říše prchali nacističtí
pohlaváři, kam se dalo. A mnozí našli
útočiště v Jižní Americe
Spirála krve
48
Z většiny zemí již krevní msta vy-
mizela. Přesto se najdou místa, kde
o životech rozhoduje i dnes
strana
31
Lékař vizionář
Ke Kánonu medicíny z pera učené-
ho Avicenny se odborníci vyjadřují
s obdivem i dnes
Poslední start
Pouhých 73 sekund po startu došlo ke
zkáze raketoplánu STS-51-L Challen-
ger, při níž zahynula celá sedmičlenná
posádka. Tragédii způsobila vada
těsnění na jedné z pomocných raket
SRB, takže prohořel spoj s externí ná-
drží a následovala fatální exploze. Po
vyšetřování byla mimo jiné zavedena
přísnější bezpečnostní opatření a další
raketoplán startoval až v roce 1988.
Zkáza Černobylu
Šestadvacátého dubna 1986 vybuchl
čtvrtý reaktor jaderné elektrárny
v Černobylu – do
ovzduší se tak
uvolnilo množství
radioaktivních lá-
tek, jež následně
zamořily nejen
blízké okolí, ale
i větší část Evro-
py, Sovětského
svazu a dalších oblastí severní polokou-
le. Jedná se o dosud nejhorší jadernou
havárii v dějinách.
Velký návrat komety
V blízkosti naší planety prolétla
Halleyova kometa: Jméno získala po
anglickém astronomovi Edmundu
Halleyovi a ze Země je pouhýma očima
viditelná každých 75–76 let. Díky svým
pravidelným návratům a zřetelnosti na
obloze se stala jednou z nejslavnějších
vlasatic, přičemž její první doložené po-
zorování se datuje do roku 240 př. n. l.
a odehrálo se v Číně. K Zemi se
1P/Halley opět přiblíží v roce 2061.
retro
stalo se vroce 1986
zredakčního archivu
strana
58
5
2/2026
100+1 zahraniční zajímavost
obsah čísla 2/2026