obsah čísla 2/2020

Ženy vrací úder

PŘÍRODA A CESTOVÁNÍ

Země perel

21

Perly lovené u pobřeží Bahrajnu prosluly už ve starověku. Z bohatého obchodu

pak vyrostly nádherné památky

Krajina z nebes

34

Zklamaná revoluce

38

Na úpatí vulkánu

Athénská olympiáda z roku 1896 se

musela obejít zcela bez žen. První

sportovkyně začaly soutěžit až o čtyři roky později

60

Drony od základu změnily přístup

k moderní fotografii a snímky z ptačí

perspektivy dovedou vyrazit dech

strana

Život je pro mladé Íránce nekonečným

kolotočem frustrací a zklamání. Ze

sevření režimu však nevede cesta ven

46

S rozlohou odpovídající Moravě představuje Sicílie nejen největší ostrov

na jihu Evropy, ale i ten nejlidnatější

HISTORIE A SPOLEČNOST

Rytíři na trůně

10

Podivné kampaně

46

Město v krvi

55 lety

Beztíže v posteli

Americký lékař Robert Armstrong

sestrojil suchou ponornou postel, která

dokázala navodit pocit podobný nulové gravitaci. Měla sloužit pro pacienty

s popáleninami a v zásadě se jednalo

o vodní lůžko s rozměrným nepromokavým prostěradlem, díky němuž se

dalo do kapaliny „skutečně“ ponořit.

Dnes: Obzvlášť v případě pacientů s rozsáhlými popáleninami se „antigravitační

postele“ skutečně ujaly. V současnosti

se však prodávají také v obchodech

s luxusním nábytkem, neboť prý nabízejí

vrcholnou formu relaxace.

50

Století průkopnic

PSALI JSME PŘED …

54

Středověk se neodmyslitelně pojí s rytířskou kulturou, a proto se i od korunovaných hlav očekávala chrabrost

Ještě v 19. století platilo, že většinu

profesí vykonávali výhradně muži. Zaměstnané ženy tak znamenaly vzácnost

Zatímco někteří političtí kandidáti

se snaží zaujmout střídmostí, jiní se

nebojí kontroverze a šíleností

Když se řekne Kolumbie, každému

se vybaví mafián Pablo Escobar

a hlavně drogová turistika

18

100+1 zahraniční zajímavost,

číslo 20/1965

strana

Plastový dům

Vinyly na

vzestupu

Zvuková stopa se nejprve

vyryje do měděných plátů,

které se posléze galvanizují

a vzniklá forma se pak doslova razí do umělé hmoty

Zatímco základy domu inženýra Schmida v německém Biberachu byly z oceli,

zbytek stavby tvořila umělá hmota – tzv.

polyleit. Díky jejím výborným izolačním

vlastnostem nebylo potřeba obydlí příliš

vytápět, zároveň se zvenčí nemuselo čistit ani natírat a navíc se mohlo vyrábět

sériově v továrnách.

Dnes: Plastové domy vznikají i v současnosti, ale při jejich navrhování se

dnes myslí také na přírodu. Pro vznik

konstrukcí tak slouží spíš recyklované

materiály: Společnost Conceptos Plásticos například vyrábí z použitých plastů

cihly či sloupy, a firma JD Composites

dokonce vytváří z PET láhví celé zdi.

retro

2/2020

100+1 zahraniční zajímavost

5