18/2018
Unie vydavatelů Časopis roku 2013 a 2012 + Hvězda roku 2012 • Tweet roku Médium roku
Akademie věd ČR SCIAP 2012 1. místo Periodikum + 1. místo Internet
on-line
Dějiny, to není nikým
neřízená neosobní
vlna. Běh světa tvoří
výsledek činů konkrétních lidí
Vážení čtenáři,
„dějiny“, jak grandiózní slovo. Velké
historické přelomy, revoluce, světové
války, uměle vyvolané hladomory – to
vše na nás působí jako něco nezastavitelného, stejně jako přírodní zákonitosti, gravitace či pohyby zemské
kůry. Něco mimo nás, mimo lidský
druh. Protože jakmile se začneme dívat
za své osobní zorné pole, za jednoho
konkrétního člověka, historie skutečně získá monstrózní sílu. Sovětskému
diktátorovi Josifu Stalinovi se – nejspíš
oprávněně – připisuje výrok, že smrt
jedince je tragédie, ale smrt milionů je
pouhá statistika. V prudkém toku dějin
není těžké utonout.
Náš svět však neřídí žádné neosobní
vesmírné zákony nebo mocnosti z jiných galaxií. Historie představuje velmi
osobní záležitost. Když si člověk stěžuje
na nefungující státní instituci nebo na
stát samotný, obvykle vidí jakousi šedou
masu, která má nad ním moc. Ale stát
není ničím jiným než skupinou lidí, jež
se uměla zorganizovat a vnutit svoji vůli
Bakteriální úschovna: Vědci
chtějí vytvořit Noemovu
archu střevní mikroflóry
Will Magneto: K čemu to bude
dobré?
K případné reimplantaci
funkční střevní mikroflóry.
Jedné z nejdůležitějších věcí třeba
z pohledu imunity.
všem, kdo to tak dobře nezvládli. Stát
jsou lidé. Revoluce jsou lidé. Genocidy
jsou lidé. Vše zmíněné vzniklo součtem
činů a slov zcela konkrétních jedinců,
kteří mají tvář, záměry, zvyky a touhy.
Nejvyšší tužbou je pak samozřejmě
žízeň po moci.
Když se potom na vrchol pyramidy
dostane jediný vůdce, závisí zdraví dané
země zcela na zdraví hlavy státu. Jak
rozdílný mohl být svět, kdyby Stalin
netrpěl kornatěním tepen v mozku, jež
u něj vedlo k paranoii a stihomamu?
Jaké by bylo 20. století, kdyby Hitlera
nepostihla megalomanie a narcisismus?
O diktátorech a jejich chorobách, které
se snažili před světem za každou cenu
skrýt, se víc dozvíte na straně 10.
Hmyzí krev neobsahuje
červené krvinky ani hemoglobin, proto nemá červenou barvu, ale
je spíš čirá.
Radek Daníček: Jó, jó, známe
z čelních skel aut. :-)
Nejteplejší část plamene je ta
modrá. Její teplota dosahuje
až 1 400 °C.
Aleš Čihák: Učili nás, že je to
„redukční plamen“!
Ano, protože se spálením
vzniklý CO2 redukuje na CO –
a ten opět (značně exotermicky)
reaguje po dvojicích s O2 za vzniku
dvou molekul CO2.
Jen tři státy oficiálně
nepoužívají metrický systém:
USA, Libérie a Myanmar.
David Bimka
šéfredaktor
facebook.com/stoplusjednicka
twitter.com/stoplusjednicka
google.com/+stoplusjednicka
Společenští predátoři
strana
Lvi mají z kočkovitých šelem nejbohatší sociální život. Fungování
ve smečce podléhá přísným pravidlům
40
18/2018
100+1 zahraniční zajímavost
3