16/2020

Unie vydavatelů Časopis roku 2013 a 2012 + Hvězda roku 2012 • Tweet roku Médium roku

Akademie věd ČR SCIAP 2012 1. místo Periodikum + 1. místo Internet

on-line

Nobileho polární

výprava si vyžádala

několik životů –

mimo jiné slavného

Roalda Amundsena

Vážení čtenáři,

pokud byste si měli vybrat dopravní

prostředek pro cestu na severní pól,

asi jen stěží by vás jako první napadla

vzducholoď. Při představě „řiditelných

balonů“ lehčích než vzduch nám totiž

okamžitě vytane na mysli katastrofa

Hindenburgu, jež v roce 1937 éru

vzduchoplavby prakticky ukončila. Ani

před zmíněným neštěstím se přitom nejednalo o nejbezpečnější dopravní prostředek: Kolosům naplněným vodíkem

stačilo ke vzplanutí či k explozi velmi

málo – zkrat v instalaci, zášleh z výfuku

nebo třeba úder blesku. Na palubě se

proto nesmělo kouřit a motory se umísťovaly do gondol mimo hlavní těleso.

I kdybychom však pominuli rizika

spojená s vodíkem, vzducholodě by

stále netvořily ideální formu letecké

dopravy: Nad modely z druhé poloviny 19. století měli piloti kontrolu jen

v absolutním bezvětří. První letoun,

který odolal alespoň mírnému neklidu

vzduchu, odstartoval až v roce 1884.

Schopnější stroje opatřené spalovacími

Mezinárodní ocenění Amateur

Achievement Award, udělované

americkou Astronomical Society of

the Pacific amatérským astronomům,

obdržel také Čech Kamil Hornoch.

Roman Danek: Za co?

Bude článek?

Za vizuální i digifotografické

pozorování proměnných hvězd

a komet.

motory začaly létat teprve začátkem

20. století a sehrály mimo jiné důležitou roli v první světové válce.

Jenže jedna věc je létat nad Evropou

a druhá vyrazit s vodíkovým korábem

k severnímu pólu, kde dují silné větry,

teploty klesají hluboko pod nulu, a na

strojích se tak tvoří námraza. Z dnešního pohledu se proto antarktická

vzduchoplavba jeví téměř jako šílenství.

Ve 20. letech 20. století se však ještě

dálkové letectví nacházelo v pomyslných plenkách a například pro Roalda

Amundsena představovala vzducholoď

bezpečnější alternativu hydroplánu.

Jeho vzoru se pak držel i ambiciózní

generál Umberto Nobile – a o tom,

jak dopadla jeho snaha pokořit severní

točnu, se dozvíte víc na straně 10.

Motýl drsnokřídlec březový

má světlou a zcela černou

variantu jako výsledek adaptace

druhu na znečištění během průmyslové revoluce.

Delph Danek: Docela rychlá

evoluce.

Podle George Wetherilla nás

gravitace Jupitera chrání před

dopady asteroidů. Nebýt plynného

obra, zasáhlo by Zemi dle odhadů

amerického astrofyzika 10 000krát

víc planetek o velikosti té, jež

vyhubila dinosaury.

Pavel Banny Pšondr: U Jupitera,

sláva jemu!

Buddhistický chrámový

komplex Borobudur,

nejnavštěvovanější turistická atrakce

Indonésie, se stavěl zhruba 75 let.

Vilém Koubek,

vedoucí vydání

facebook.com/stoplusjednicka

twitter.com/stoplusjednicka

Stan jako signál

strana

Aby maximálně zvýšili svou šanci na záchranu, nabarvili přeživší

z Nobileho výpravy svůj stan na červeno

10

16/2020

100+1 zahraniční zajímavost

3