15/2023

Unie vydavatelů Časopis roku 2013 a 2012 + Hvězda roku 2012 • Tweet roku Médium roku

Akademie věd ČR SCIAP 2012 1. místo Periodikum + 1. místo Internet

on-line

Civilizace vznikla

ve chvíli, kdy se jeden

člověk postaral

o druhého.

Vážení čtenáři,

víme, kdy vznikla civilizace? S vynálezem kola? Či písma? Nebo když někdo

úplně poprvé vykřesal oheň, aby se už

lidé nemuseli spoléhat na nevyzpytatelné živly? Přesně takovou otázku kdysi

známé antropoložce Margaret Meadové

položil jeden z jejích studentů. A ona

mu odpověděla: „Ne, civilizace vznikla

ve chvíli, kdy si jeden člověk zlomil stehenní kost. A někdo ho odnesl do bezpečí

a postaral se o něj, dokud dotyčný zase nedokázal chodit.“ Nejde přitom o nějaký

hypotetický scénář, ale o příběh, který

se před patnácti tisíci lety skutečně odehrál a díky archeologům o něm máme

doklady. Badatelka dál vysvětila, že

pokud si zmíněnou kost zlomí zvíře, je

s ním konec – nezvládne chodit, nedostane se k napajedlu a jeho druhové ho

nechají napospas predátorům, protože

mu není pomoci. Člověk se však aktem

laskavosti vzepřel vůli přírody. A tehdy

se zrodila civilizace.

Nejedná se samozřejmě o její jediný

znak. Většinu následujících objevů a vy-

Lidské tělo by si zřejmě pomocí

„aktivovaných“ kmenových

buněk v podobě tzv. živých výplní

mohlo samo opravovat poškozené

zuby a vyloučit nelze ani možnost, že

si časem dokážeme „pěstovat“ nové.

nálezů lze přičítat jiné naší dovednosti,

a sice imaginaci. Schopnost si něco

představit v nás zakořenila tak hluboko,

že pokud bychom ji odstranili, zmizíme

jako druh. Láska k příběhům a zpěvu,

k vytváření mýtů o bytostech mocnějších, než jsme my sami, a přesvědčení,

že lze věci zkoumat a vylepšit – to vše

z nás nezadržitelně tryská a dělá nás to

lidmi. Fakt, že můžeme pozorovat okolí

a pak jej namalovat, také znamená, že

rozumíme propasti mezi námi a přírodou a že už netvoříme její pevnou

součást. To je civilizace. A nic jiného

nevyjadřuje popsaný pocit natolik mocně jako jeskynní malby, které nám před

dlouhými tisíci let zanechali naši dávní

předci. O nejpůsobivějších ze zmíněných děl se dozvíte více na straně 10.

David Bimka

šéfredaktor

Izraelci přepisují učebnice

astrofyziky: Ve vzdálenosti

1 400 světelných let od Země

objevili extrémně hmotného

hnědého trpaslíka – těleso na

pomezí hvězdy a planety – jež je

s povrchovou teplotou 7 727 °C

žhavější než Slunce.

V západním světě je Rufaida

Al-Aslamia prakticky neznámá,

ale v islámském prostředí představuje idol a její jméno nese několik

lékařských fakult i prestižní cena

udělovaná vynikajícím zdravotním

sestrám. Již v dobách proroka

Mohameda byla totiž profesionální

zdravotnicí.

Paleontologové objevili

v peruánské poušti část kostry

obřího třetihorního kytovce, který

mohl dorůstat téměř dvojnásobku

hmotnosti dnešních plejtváků, jež se

pohybuje mezi 100 a 130 tunami.

Zmíněný gigant dostal vědecké

jméno Perucetus colossus.

facebook.com/stoplusjednicka

x.com/stoplusjednicka

Království mlýnů

strana

Devatenáct větrných mlýnů a okolní krajina u vesnice Kinderdijk

zapsaly Jižní Holandsko na seznam UNESCO

60

15/2023

100+1 zahraniční zajímavost

3