15/2023
Unie vydavatelů Časopis roku 2013 a 2012 + Hvězda roku 2012 • Tweet roku Médium roku
Akademie věd ČR SCIAP 2012 1. místo Periodikum + 1. místo Internet
on-line
Civilizace vznikla
ve chvíli, kdy se jeden
člověk postaral
o druhého.
Vážení čtenáři,
víme, kdy vznikla civilizace? S vynálezem kola? Či písma? Nebo když někdo
úplně poprvé vykřesal oheň, aby se už
lidé nemuseli spoléhat na nevyzpytatelné živly? Přesně takovou otázku kdysi
známé antropoložce Margaret Meadové
položil jeden z jejích studentů. A ona
mu odpověděla: „Ne, civilizace vznikla
ve chvíli, kdy si jeden člověk zlomil stehenní kost. A někdo ho odnesl do bezpečí
a postaral se o něj, dokud dotyčný zase nedokázal chodit.“ Nejde přitom o nějaký
hypotetický scénář, ale o příběh, který
se před patnácti tisíci lety skutečně odehrál a díky archeologům o něm máme
doklady. Badatelka dál vysvětila, že
pokud si zmíněnou kost zlomí zvíře, je
s ním konec – nezvládne chodit, nedostane se k napajedlu a jeho druhové ho
nechají napospas predátorům, protože
mu není pomoci. Člověk se však aktem
laskavosti vzepřel vůli přírody. A tehdy
se zrodila civilizace.
Nejedná se samozřejmě o její jediný
znak. Většinu následujících objevů a vy-
Lidské tělo by si zřejmě pomocí
„aktivovaných“ kmenových
buněk v podobě tzv. živých výplní
mohlo samo opravovat poškozené
zuby a vyloučit nelze ani možnost, že
si časem dokážeme „pěstovat“ nové.
nálezů lze přičítat jiné naší dovednosti,
a sice imaginaci. Schopnost si něco
představit v nás zakořenila tak hluboko,
že pokud bychom ji odstranili, zmizíme
jako druh. Láska k příběhům a zpěvu,
k vytváření mýtů o bytostech mocnějších, než jsme my sami, a přesvědčení,
že lze věci zkoumat a vylepšit – to vše
z nás nezadržitelně tryská a dělá nás to
lidmi. Fakt, že můžeme pozorovat okolí
a pak jej namalovat, také znamená, že
rozumíme propasti mezi námi a přírodou a že už netvoříme její pevnou
součást. To je civilizace. A nic jiného
nevyjadřuje popsaný pocit natolik mocně jako jeskynní malby, které nám před
dlouhými tisíci let zanechali naši dávní
předci. O nejpůsobivějších ze zmíněných děl se dozvíte více na straně 10.
David Bimka
šéfredaktor
Izraelci přepisují učebnice
astrofyziky: Ve vzdálenosti
1 400 světelných let od Země
objevili extrémně hmotného
hnědého trpaslíka – těleso na
pomezí hvězdy a planety – jež je
s povrchovou teplotou 7 727 °C
žhavější než Slunce.
V západním světě je Rufaida
Al-Aslamia prakticky neznámá,
ale v islámském prostředí představuje idol a její jméno nese několik
lékařských fakult i prestižní cena
udělovaná vynikajícím zdravotním
sestrám. Již v dobách proroka
Mohameda byla totiž profesionální
zdravotnicí.
Paleontologové objevili
v peruánské poušti část kostry
obřího třetihorního kytovce, který
mohl dorůstat téměř dvojnásobku
hmotnosti dnešních plejtváků, jež se
pohybuje mezi 100 a 130 tunami.
Zmíněný gigant dostal vědecké
jméno Perucetus colossus.
facebook.com/stoplusjednicka
x.com/stoplusjednicka
Království mlýnů
strana
Devatenáct větrných mlýnů a okolní krajina u vesnice Kinderdijk
zapsaly Jižní Holandsko na seznam UNESCO
60
15/2023
100+1 zahraniční zajímavost
3