obsah čísla 10/2020

Živoucí Římané

VĚDA A TECHNIKA

Kdy zemřeme?

10

Náš odchod ze světa stále méně

určují vnější faktory a mnohem víc

do něj promlouvají „vnitřní hodiny“

Zamořená Země

30

Riskantní menu

46

Minulost s tváří

Rekonstrukce hlavy římského císaře

Nera vznikla v rámci projektu Césares

de Roma spolu s podobiznou Caesara

48

Obvykle je snadno seženeme v obchodě, přesto dokážou vyvolat migrénu, průjem, a dokonce i halucinace

Jak vypadaly slavné postavy historie? Vítejte ve světě posmrtných

masek a genetických studií

PŘÍRODA A CESTOVÁNÍ

strana

Existuje hranice přelidněnosti modré

planety? A pokud ano, nepřekročili

jsme ji už?

48

Výpravy do hlubin

16

Na polském severu

34

Prach minulosti

45 lety

Zelená prkýnka

Lyžování na trávě získávalo na oblibě:

V roce 1975 se mu v Anglii oddávaly

asi dva tisíce nadšenců. Někteří se

nezvyklému sportu začínali věnovat

profesionálně a spekulovalo se, že jednoho dne by travnaté sjezdovky mohly

být stejně oblíbené jako ty zasněžené.

Dnes: Dnes již travní lyžování pod

křídly Mezinárodní lyžařské federace

(FIS) představuje plnohodnotný profesionální sport. Zatímco dřív šlo hlavně

o „zábavu“ k ukrácení čekání na sníh,

aktuálně se koná mistrovství jak na

bílém, tak na zeleném podkladu.

54

Kořist na dosah

PSALI JSME PŘED …

60

Potápění patří mezi nebezpečné disciplíny, ovšem riziko při proplouvání

zatopenými jeskyněmi je extrémní

Ne vždy platí, že ti silnější a větší porážejí menší a slabší. Řada živočichů

totiž vítězí díky lsti

Historie Gdaňsku se píše již dlouhá

staletí, a město tak každý rok přiláká

tisíce turistů

I na počátku třetího tisíciletí bojuje

jihovýchodní cíp Spojených států

s pověstí otrokářského regionu

strana

60

Jižanská velikánka

Půlmilionová Atlanta v Georgii je podle počtu obyvatel největším

městem amerického regionu Deep South

100+1 zahraniční zajímavost,

číslo 14/1975

Hlas stroje

Odborníci z drážďanské techniky představili po pěti letech práce světu počítač

pro syntézu lidské řeči, nazvaný Syni.

Na rozdíl od konkurence z laboratoří

IBM a Siemens nemluvil německý stroj

pouze s využitím předem nahraných

slabik, ale měl vlastní obdobu hlasivek.

Dnes: Současná zařízení na syntézu řeči

dovedou vyslovit jakýkoliv text: Počítač

nejprve zápis „přečte“ a normalizuje

tak, aby v něm nezůstaly žádné zkratky

či neznámé znaky. Poté text rozdělí do

vět a každému slovu přiřadí fonetickou

transkripci. Následuje převod na zvuk,

přičemž u některých systémů lze zvolit

i barvu hlasu a případný akcent.

retro

10/2020

100+1 zahraniční zajímavost

5