Romantičtí básníci umírali mladí. Třetí z trojlístku romantiků – John Keats měl asi největší smůlu ze všech. Zemřel na tuberkulózu v pouhých šestadvaceti letech. Jaký zmar! Na hrob mu vytesali vlastní epitaf: „Zde leží ten, jehož jméno bylo psáno na vodu.“

možná zdálo, že jsou miláčky bohů, a to nejen díky talentu, kterého se jim dostalo. Když však Shelley zemřel, ozvaly se opačné hlasy. Mravokárci mu nezapomněli ateistický pamflet,