JAK SE ŽILO Pasování

Být pravým

RYTÍŘEM

Ve vrcholném středověku znamenalo pasování rituální vstup mezi elitní bojovníky – rytíře. Samotný akt má však své počátky v tradičních přechodových rituálech, jejichž kořeny sahají hluboko do starověku!

D

efinice známého historika středověké dvorské kultury Joachima Bumkeho zní takto: „Pasování je slavnostní akt, skrze nějž je mladý šlechtic prohlášen rytířem.“ K slavnostnímu přijímání jinochů do světa dospělých však docházelo už u starověkých kmenů.

Jak to probíhalo? Většinou předáváním zbraní. Nejčastěji šlo o meč – coby hlavní zbraň a taktéž znak bojovníka. Stát se mužem znamená stát se válečníkem! Takový obřad máme doložen římským historikem Tacitem, který na počátku 2. století při popisu germánských zvyků mimo jiné uvádí, že „na společném shromáždění jeden z vůdců nebo otec či blízký příbuzný ozdobí mladého muže štítem a oštěpem: toto je jejich tóga, toto jsou první pocty jejich mládí.“ Obřadné předání zbraně bylo obvyklé také při vstupu mladého či nového bojovníka do družiny. Symbolizovalo tak jeho adopci náčelníkem družiny, při které se vytvářel bližší

6

1/2018

Foto: Wikimedia, Shutterstock

Symbol dospělosti

Pasování dámou v romantické představě 19. století