POZORUHODNÉ OSUDY Alžběta Durynská Relikviář uchovávaný vávaný ávan n u na zámku v Saynu e v Porýní obsahuje Alžbětinu ruku a poskytne jí jen zaopatření na hradě. Zdrcená Alžběta však po porodu a v šoku z manželovy a smrti nevstávala z lůžka. Její přítelkyně se rozhodly odly d poslat do Erfurtu pro tu pro r bratra Rüdigera, jednoho a jednoho edno noho z prvních františkánů v Německu. I když nepřijel osobně, sepsal pro churavou učení Františka z Assisi. Alžbětu zaujalo, že se vzdal všeho pozemského, aby zůstal s chudými. Uvědomila si, že po smrti milovaného

SADISTICKÝ ZPOVĚDNÍK Konrád z Marburku (cca 1180–1233) nepůsobil jen jako Alžbětin zpovědník. Papež Inocenc III. jej přímo pověřil bojem s heretiky. Tento fanatický středověký inkvizitor měl na povel například tažení proti albigenským. Mladinké Alžbětě ukládal pokání v podobě tělesných trestů a bití. Právě on jí nařídil, aby opustila vlastní děti. Zcela ovládl její život a myšlení. Při procesech s těmi, kteří byli nařknuti z kacířství, Konrád postupoval s mimořádnou krutostí. Z pověření papeže Řehoře IX. směl dokonce ignorovat jakékoli církevní postupy. Na konci června 1233 jeho kočár na cestě z Mohuče do Marburku přepadlo několik rytířů. Konráda i jeho sadistické pomocníky bez milosti zavraždili!

muže muže se muže se před ní otvírá nová c ová nová cesta. Závazek být kněžnou ze zek a manželkou z ní a  a  byl sňat. Nic si b nedělala z varování švagra a tchyně, kteří s ní přestávali mít trpělivost.

Vy Vyhnanství y v Eisenachu v Eis Alžběta Alžběta p Alžběta prý během jedné lžb bouřlivé noci o bouřlivé noci opustila bohatbouřlivé oci ouřli ství Wartburgu a odešla k chudým do Eisenachu. Nikdo ji však nechtěl přijmout. Po noci strávené ve skromném pokoji hostince hledala provizorní přístřeší. Ale i když ji mnozí poznali, nepořídila. Služky jí řekly, že markrabě se rozzuřil, když odešla bez jediného slova vysvětlení. Brzy jí z hradu přinesli i děti. V nouzi se obrátila na kněze, ale i ten ji odmítl ubytovat. Myslel si, že se pomátla. Nakonec přišel z hradu příkaz ubytovat ji ve drahém hostinci. Jenže tam ji obtěžovali. Raději se vrátila do mnohem nuznějšího bytu. Její život v Eisenachu byl smutný. Opovrhovali jí i ti, kteří od ní ještě nedávno brali milodary. Teď ale tušili, že brzy nebude mít z čeho rozdávat. Když se král Ondřej II. dozvěděl, v jakých poměrech dcera žije, poslal za ní hraběte Paviana, aby ji přivedl zpět do Uher. Šlechtic ji našel sedět s vřetenem. Královskou dceru! Pokoušel se ji přemluvit, aby se vrátila, ale Alžběta dala přednost Kristově chudobě před královským bohatstvím.

Slib čistoty Příbuzní její matky Gertrudy odvezli ji i její děti do kláštera v Kitzingenu nad Mohanem. Zde se ale Alžbětě nelíbilo. Toužila po své františkánské chudobě a po čase se rozhodla, že opatství opustí. Představená kláštera o jejím záměru informovala Alžbětina strýce, biskupa Ekberta z Bamberku, který neteř ubytoval na zámku Pottenstein. Nechápal, proč chce žít v chudobě. Považoval ji za chorou a řešení spatřoval v novém sňatku.

46

1/2018

Náhrobek Alžbětina manžela, Ludvíka IV. Durynského Tehdy totiž zemřela manželka římského císaře Fridricha II., žena podezřelá z toho, že otrávila Ludvíka během cesty do Svaté země. Biskup už měl připravený plán, ale Alžběta mu oznámila, že za přítomnosti Konráda z Marburku složila slib čistoty do konce života. „Radši bych si nechala odříznout nos, pokud bych se jinak nemohla vyhnout sňatku. A takovou už mě nikdo nebude chtít!“ svěřovala se služkám. Od posla biskupa Ekberta se Alžběta dozvěděla, že se durynští rytíři vracejí z křižácké výpravy i s Ludvíkovými ostatky. Jen pro ni otevřeli rakev, aby se s ním mohla rozloučit. A ona jim vyprávěla, jak jí švagr odepřel právo disponovat vlastním věnem. Hned po pohřbu se tak rytíři dohodli s lankrabětem, že obnoví všechny Alžbětiny nároky. Znovu se ocitla ve Wartburgu. Zdálo se, že o ni a o budoucnost jejích dětí je postaráno. Jenže ona se už nedokázala vžít do role kněžny…