Alžběta Durynská POZORUHODNÉ OSUDY odloučení trávila modlitbami. Když se však dozvěděla, že se muž vrací, oblékla se do nejkrásnějších šatů. Oproti tehdejším zvyklostem i u stolu seděla vedle něj. Když měla pocit, že manžela a jeho příbuzné obtěžuje, po nocích se kála, dokonce se prý tajně bičovala, aby ovládala své vášně. Ve společnosti však byla veselá, pozorná a těm, kteří se tvářili smutně, říkala, že „vypadají, jakoby chtěli vystrašit Pána Boha“. Pokání ještě znásobila poté, co se jejím zpovědníkem stal fanatický inkvizitor Konrád z Marburku. Zcela ji ovládl. Kvůli němu se zřekla všeho, co pocházelo z nových daní, které zavedla německá knížata, když jim už nestačily naturálie. Alžběta a Konrád tyto praktiky považovali za okrádání chudých. Jenže pohrdání nákladnými hostinami však u většiny dvořanů vyvolalo vůči Alžbětě odpor. Zvlášť když demonstrativně odcházela od stolu hladová. Alžběta rozdávala almužny tak Cesta do Bratislavy v roce 1222 vehementně, až ji musel i její jinak fanatický zpovědník krotit byla pro Alžbětu pohlazením. Její otec, král Ondřej II. stál tehdy na vrcholu moci. Na bratislavském hradě lidmi. Takové počínání může být zdrobyli Alžběta s Ludvíkem přijati s veljem nákazy.“ Ludvík však manželčino kou slávou. Setkali se s Alžbětiným chování schválil. Když se v době půstu bratrem, pozdějším uherským narodilo Alžbětě druhé dítě, králem Bélou IV. a dalšími dala děvčátku jméno Žofie členy rodiny. I zde se podle tchyně, i když ta však princezna ze ji v lásce neměla. I tím Po nocích všeho nejvíc věnovadala Alžběta najevo, la procházkám pod že nenávist je jí cizí. se kála, dokonce se prý hradem, kde obdarovávala chudinu.

Mateřství a milosrdenství

tajně bičovala, aby ovládala své vášně

Patnáctiletá Alžběta porodila chlapečka, který dostal po dědečkovi jméno Herman. Byť ji mateřství velmi oslabilo, ještě více se oddala zbožnosti a milosrdenství. U hradní brány Wartburgu stávaly zástupy chudých žen a dětí, aby dostaly od kněžny dar. Mrzáky a nemocné na její příkaz nechali přijít až na hrad, kde je Alžběta omývala a koupala. Poté, co malomocného po koupeli uložila do postele svého manžela, tchyně Žofie už to nevydržela a synovi žalovala: „Podívejte se, jak Alžběta špiní vaši postel nemocnými

Smrt na křížové výpravě

Schylovalo se však k šesté křížové výpravě do Svaté země. Konrád doporučil Ludvíkovi, aby se jí po boku císaře Fridricha II. zúčastnil. Ludvík svolil, ačkoli se rozhodoval s těžkým srdcem. Vždyť milovaná manželka se měla stát potřetí matkou! V roce 1227 se tedy Ludvík vydal na cestu, Alžběta ho provázela až za hranice Durynska. O necelé tři měsíce později v Otrandu zemřel snad na následky epidemie. Říkalo se také, že mu při slavnostním setkání s císařovnou podali otrávený nápoj! Pochovali ho se všemi poctami. Zatímco výprava pokračovala do Sva-

té země, do Durynska přijeli poslové se zlou zprávou. První se vše dozvěděla markraběnka Žofie. Jak tuto zvěst oznámit Ludvíkově manželce? Alžběta nedávno porodila dcerku Gertrudu a nejdříve si myslela, že manžel je pouze zajat. Že ho snad vysvobodí… „To už je pro mě konec veškeré radosti na tomto světě?“ ptala se se slzami v očích, když pochopila pravdu. Nikdo ji nedokázal utěšit!

Ve šlépějích Františka z Assisi Po Ludvíkově smrti se novým lankrabětem stal jeho bratr Jindřich Raspe. Již předtím těžko snášel Alžbětino obdarovávání chudých. Po poradě s matkou Žofií se rozhodl, že bude spravovat Alžbětin podíl i věno

LEGENDY O ZÁZRACÍCH Dle seznamu, který vyhotovil Alžbětin zpovědník Konrád, konala kněžna zázraky i po své smrti. Nejen že uzdravovala, ale také křísila z mrtvých. Zvládla to prý šestnáctkrát, tedy vícekrát než Kristus! Autoři legend ovšem rádi světce představovali v tom nejpříznivějším světle. Pochybovačům argumentovali tím, že světci zázraky konají z vůle Boží, nikoliv pro vlastní potěšení.

1/2018 45