Jindřich VII. POZORUHODNÉ OSUDY Pod svatým Jiřím bojujícím s drakem klečí král Jindřich VII., za nímž se nacházejí jeho synové Artur, Jindřich a Edmund. Naproti němu klečí královna Alžběta následována dcerami Markétou, Alžbětou, Marií a Kateřinou však Yorkové měli králi vydat svou růži? O to se postarala Jindřichova matka! Již v roce 1483 uzavřela s vdovou po Eduardovi IV. Alžbětou Woodvillovou tichou dohodu, že pokud se Jindřich stane králem, získá princezninu ruku. Tudorovec podmínku splnil. Svatbě už nic nebrání! Jindřich a Alžběta uzavřeli sňatek 18. ledna roku 1486. O osm měsíců později přišel na svět princ Artur. Zda se narodil předčasně, nebo Jindřich nečekal až do svatební noci, se nejspíš nikdy nedozvíme. Bezpochyby si však král po narození následníka oddechl. Ještě však zdaleka neměl vyhráno!

Já jsem dědic trůnu!

Mohl bych si s královnou mnohem lépe popovídat,

Roku 1487 se vynoří zprávy, že Eduard Plantagenet, synovec předešlých anglických králů, uprchl z vězení v Toweru. Podle mnoha lidí má na trůn mnohem větší nárok než Jindřich VII. Údajný Eduard Plantagenet je korunován v Dublinu. V čele svých stoupenců táhne na Londýn, jenže Jindřich VII. jeho vojsko porazí. Mladíka, který se ve skutečnosti jmenuje Lambert Simnel, ale ušetří a udělá z něj pomocníka v kuchyni. Teprve po zažehnání tohoto nebezpečí se královně podaří znovu počít a roku 1489 přivede na svět princeznu Markétu. Po ní následují syn Jindřich a později dcera Alžběta, která však zemře v pouhých třech letech. Žal královského páru nad princezninou smrtí naštěstí utiší narození další dcery Marie. Intriky proti Jindřichu VII. ovšem stále bují. Roku 1491 v Anglii vystoupí jistý Perkin Warbeck s tvrzením, že se jmenuje Richard z Yorku a je synem Eduarda IV. Nahrává mu skutečnost, že poté, co Richard III. nechal nezletilé syny svého bratra

uvěznit v Toweru, jejich osud zůstal nejasný. Proti Jindřichovi VII. se opět formuje opozice, která chce na trůn dosadit údajného potomka z rodu

kdyby nebylo oné mocné ženštiny

Yorků. Roku 1497 dokonce dojde ke korunovaci Warbecka jako krále Richarda IV. I tyto povstalce však Tudorovec porazí – o dva roky později falešný Richard skončí na popravišti! Tato vítězství svědčí o Jindřichových nesmírných schopnostech. Přesto první panovník z rodu Tudorovců ne-

ZBOŽNÁ INTRIKÁNKA Markétu Beaufortovou již v raném dětství provdali za Johna de la Pole, vévodu ze Suffolku. Toto manželství však bylo nželství anulováno a dívka se stala ženou , Edmunda Tudora, nevlastního bratra krále Jindřicha VI. Jenže řicha její manžel zahynul ve válce růží ul a z Markéty se v pouhých třinácti ouhých letech stala vdova. Tehdy přived. la na svět svého jediného syna, diného budoucího krále Jindřicha VII. indřicha Mladá šlechtična se provdana la ještě dvakrát: za Henryho Stafforda, který zemřel, když mřel, dosáhla osmadvaceti let, eti a nakonec za Thomase mase Stanleyho. Ačkoliv Stanv ley patřil k příznivvcům Richarda III., Markéta stejně kula a plány, jak dosadit na trůn svého

syna. V roce 1483 její plán selhal a nebýt manžela, nejspíš by přišla o hlavu. O dva roky později ovšem u uspěla. fa Stala se de facto nejmocnější ženou v Anglii. Okázale též dávala najevo svou zb zbožnost. Zatímco v domácnosti královny vládla veselá a otevřená atmosféra, a otevř Markéta vládla svému služebvlá nictvu železnou rukou. A jak želez víme, dohlížela i na svého dohl syna. Zkrát Jindřichova Zkrátka matka se nikdy nespokojila s vedlejší rolí! s vedlejš Ma Markéta Beaufortová (cca 1441–1509) se o oblékala do jed jednoduchých šatů, takže působila spíš ta jako abatyše než ja králova matka k

1/2018 19