ROZHOVOR Blanka Kovaříková

Zrod kultovních

HŘÍŠNÍKŮ Na předchozích stranách jste se mohli dočíst o radu Vaňáskovi, jeho podřízených i o tom, jak fungovala skutečná pražská Čtyřka. Jak a hlavně díky čemu se ale všechny tyto reálie převtělily do podoby seriálu Hříšní lidí města pražského?

Náhoda je mocná věc Ví se, jak vlastně vznikl nápad na takový seriál? Jak říkával pan rada Vacátko: „Nepodceňujte náhodu. Náhoda je mocná věc.

16

1/2018

Jak se autoři Hříšníků dostali k inspiraci radou Vaňáskem? Musel je na něho upozornit už Gel, který se s prvorepublikovými detektivy dobře znal. S radou Vaňáskem měl nadstandardní vztahy, vzájemně se dokonce vychvalovali v novinách – Gel po právu vyzdvihoval jeho práci a Vaňásek zase jeho překlady. Režisér Sequens pak požádal syna Josefa Vaňáska, profesí právníka, o odborný dohled nad seriálem. Proto se Vaňásek mladší přišel podívat i na natáčení a podobností Jaroslava Marvana s jeho otcem byl doslova konsternován. Příbuzní několika dalších detektivů (především rodina revírního inspektora Kinkora) mi potvrdili, že je v šedesátých letech kontaktovali filmaři a vyptávali se na detaily. Jaroslav Kinkor také v uvolněných šedesátých letech učinil výjimku a poskytl několika novinářům rozhovor a vyprávěl jim některé ze svých případů.

Režisér Jiří Sequens během natáčení ve filmové kanceláři „na Čtyřce“ Bez ní nezmůžete nic.“ Náhoda napomohla tomu, že se spisovatel Jiří Marek stal v šedesátých letech docentem české literatury na Institutu osvěty a novinářství v Praze, a mohl se tak blíže poznat s legendárním novinářem a překladatelem Františkem Gelem, jenž tam také učil. Chodili spolu na oběd do restaurace U Supa a Marek se zájmem poslouchal

Novinář František Gel, přítel rady Vaňáska, bez něhož by seriál nikdy nevznikl

Foto: archiv Blanky Kovaříkové hi l k ík é

N

ejzasvěcenější osobou, které jsme se na tyto otázky mohli zeptat, je Blanka Kovaříková. Hříšníky skutečnými i filmovými se zabývá už léta a věnovala jim dvě knihy založené na spoustě mravenčí práce, složitém pátrání po písemnostech a příbuzných skutečných detektivů z  Čtyřky i na rozhovorech s tvůrci a herci.

Gelovo líčení prvorepublikových soudních případů. Jeden z nich – nazval ho Muž v černém – pak Marek zpracoval po svém a kolegovi ho přinesl přečíst. Gelovi se to nejprve nezdálo faktograficky přesné, ale posléze za ním přišel s prosbou, jestli by si povídku nemohl přečíst ještě jednou se slovy: „Já bych si chtěl přečíst, jak to tenkrát vlastně bylo.“ Když měl Marek sepsáno několik povídek, náhoda opět dopomohla k tomu, že se setkal s režisérem Jiřím Sequensem, který si od něj texty půjčil. A zaujaly ho natolik, že se rozhodl podle nich natočit seriál.