Blahobyt Incké říše JAK SE ŽILO To bychom čekali možná u nějakých než aby o ně zvládli pečovat sami. primitivních kmenů na úsvitu dějin. A teprve potom dojde na jejich proUž od malička nám vtloukají do hlavy, najatou půdu. Kdo se neúčastní práce že bez peněz se zkrátka neobejdeme. na polích, věnuje se řemeslům či Jenže inkové dokázali nemožné. Jak těžbě v dolech. Přestože se vládce obse obyvatelům říše žilo bez magického rovské říše pohybuje v nazdobených lákadla peněz? Ani dobře, ani špatně. nosítkách, bydlí v přepychovém paInkovi poddaní neznali chudobu, láci a každý den se obléká do roucha avšak cizí jim bylo i bohatství. Od ze vzácných tkanin, ani on nezahálí. státu obdrželi půdu a s jakou veliCestuje po státě, hovoří s úředkostí pole začínali, s takovou níky i obyčejnými lidmi, Aby se také končili. Soutěživost předsedá náboženským nebyla podporována. slavnostem a bedlivě obyvatelé horlivým Vše, co občané Incké sleduje zprávy o staúředníkům nepletli, říše potřebovali k živu úrody a dalších votu, jim poskytoval náležitostech. Sám stát. Obydlí, obživu moc dobře ví, co i ošacení. Jak by je to tvrdá práce. zaplesala srdce utoV šestnácti letech podle toho, z jaké pických socialistů, totiž musel společně oblasti říše kdyby viděli, jak byly s ostatními mladíky ze pocházeli jejich myšlenky uváděny šlechtických rodin složit v praxi! náročné zkoušky z bojových Jenže tento skromný ráj měl dovedností. Třicet dní spal na i své stinné stránky. Za své relativní holé zemi a chodil bos a v nuzném pohodlí platili poddaní mocných Inků oděvu. Tato zkušenost prý měla v buvysokou daň! Stát s nimi zacházel doucím panovníkovi vzbudit soucit jako s malými dětmi, které nejsou s jeho poddanými. Těžko říci, zda to schopny o ničem rozhodovat. Každý opravdu fungovalo. krok občana říše byl pod dohledem – od narození až do smrti. Incký socialismus Inkové od svých poddaných vyžadovali absolutní poslušnost. A zatímco Dovedete si představit společnost, běžní obyvatelé se museli spokojit která se obejde bez peněz i obchodu? se skromnými podmínkami, šlechta vystavovala na odiv své obrovské bohatství. Největšímu přepychu se těšil vládce, považovaný za potomka bohů. Veškerý majetek přitom shro-

museli všichni občané nosit kroj

Nařízení a další zprávy roznášeli po státě poslové, kteří mohli využít rozsáhlou síť silnic

Inkové žili v nesmírném přepychu. Avšak i oni museli pracovat máždil pouze během svého života. Po smrti velkého Inky se totiž jeho palác se vší svou nádherou uzavřel a stal se nedotknutelným majetkem mrtvého!

Pomocí uzlíkového „písma“ kipu si zřejmě úředníci v Incké říši vedli i záznamy o stavu obyvatelstva, úrody či těžbě

1/2017 45