Petra NA VLASTNÍ OČI 16
V nabatejských časech měla tato honosná stavba nazývaná Klášter či Al-Deir z 1. století sloužit jako královská hrobka a poté místo vzpomínkových obřadů na zbožštělého krále Oboda I. z 1. století př. n. l. Když ve 4. století obyvatelé Petry přijali křesťanství, sloužila stavba jako klášter. Měří 45 metrů na výšku a 50 metrů na šířku a vede k ní 800 schodů
Víte, že? Hrobka, nebo klášter?
Zemětřesení v roce 363 mnoho staveb poničilo. Některé byly částečně opraveny materiálem z jiných zhroucených budov. Město se však pomalu, ale jistě začalo vylidňovat, mnohé ruiny tedy zůstaly netknuté.
9
V původním divadle starých Nabatejců, postaveném před dvěma tisíci lety, mělo hlediště 45 řad, v nichž se mohlo usadit až 3 000 diváků. Bylo orientováno na severovýchod, aby diváci nemuseli hledět do slunce. Římané, kteří oblast ovládli později, se rozhodli kapacitu zvětšit dva a půlkrát! Zbourali kvůli tomu dokonce i několik hrobek vytesaných do vedlejších skal
11
Brána zakončující Kolonádní ulici z římských dob dělí obchodní část města od posvátného okrsku tvořeného převážně chrámy. Kolonádní ulice pochází z roku 106 a tvoří centrum města. Na jejím začátku šuměla kašna zasvěcená nymfám, napájená vodou z kanálů v Síku. Podél ulice se směrem na jih rozkládalo tržiště, na severu stál královský palác
14
15
13
Hlavní chrám Kasr al-Bint je jako jediný ze svatých míst Petry postaven z cihel
Vstup do tzv. Lvího Triclinia je strážen dvěma mohutnými lvy vytesanými do skály. Lev snad souvisel s arabskými předislámskými bohyněmi Al-Uzza a Al-Lat. Ačkoli se místu přezdívá i Lví hrobka, šlo o večeřadlo určené pro pořádání banketů a hostin, nepochybně i pohřebního charakteru
1/2017 39