NA VLASTNÍ OČI Petra

5

4

Hrobka římského vojáka má sice na fasádě sochu oblečenou do brnění v římském stylu, ale vlysy pocházejí z nabatejských dob Hrobka z roku 76 byla vytesána pro Aneišu, bratra či hlavního ministra nabatejské královny Šakilath, jak se můžeme dočíst na nápise vytesaném uvnitř

8

Zdobená Urnová hrobka za časů Římanů snad sloužila jako věznice či soudní síň, i ona byla v roce 447 přestavěna na křesťanský kostel

38

1/2017

7

Hlavní obětiště na skalnatém vrcholu nad městem sloužilo ke zvířecím a možná i lidským obětem

TAJEMNÍ NABATEJCI Kmen kočovných nomádů ze severozápadní a severní Arábie se živil obchodem i průvodcovstvím karavan. První zmínka o nich pochází už z roku 647 př. n. l. Když Nabatejci zbohatli díky monopolu na obchod s kadidlem a myrthou, bylo potřeba přejít k usedlejšímu živoNabatejský tu. Oblast obydlili ve baitylos z kultu 2. polovině 4. století uctívajícího př. n. l. a Petra byla kameny dokonale skrytým a chráněným srdcem jejich monarchie i bohatství. Nabatejci měli údajně mimořádně funkční systém vládnutí a téměř demokratické sklony. Drželi si poměrně málo otroků, a tak se ve službách ostatním mezi sebou střídali. Ženy požívaly větších práv než ve všech okolních kulturách a i král se ze své vlády zpovídal na lidovém shromáždění. Mozaiková podlaha z 6. století v byzantském kostele v centru Petry