Pád Konstantinopole SLAVNÉ BITVY Císař Alexios V. Murtzuflos seděl oděn v nádherný šat na vysokém pahorku, odkud měl dobrý přehled o dění na bojišti. Druhý, smrtící útok, přišel 12. dubna. Obléhatelé nejprve koráby pospojovali po dvou a ty pak ve dvojicích zaútočily na jednu věž. Lodi Poutnice a Ráj se přiblížily k hradbám. Francouzský rytíř Ondřej Durebois byl první, komu se podařilo proniknout do věže. Ihned jej následovali další bojovníci. Boj zakončil v pořadí už třetí rozsáhlý požár, o jehož důsledcích kronikář Villehardouin napsal: „Bylo tam více spálených domů, než kolik jich je ve třech největších městech francouzského království.“ Na druhý den bylo město dobyto. Císař uprchl.

Drancování Konstantinopole „Dosažený zisk byl tak velký, že by vám nikdo neuměl říci, kolik tam bylo zlata a stříbra, nádobí a drahokamů, sametu a hedvábných látek, kožešiny z popelice a z hermelínu a všech možných skvostů, jež se kdy na zemi nacházely,“ napsal Robert z Clari. Nastalo třídenní drancování. Křižáci s Benátčany chodili dům od domu, vyháněli či vraždili Řeky, brali vše cenné, honosné domy zabírali pro sebe. Jeden z opatů pobral tolik vzácných relikvií, že mu padaly ze záhybů pláště! Řek Nikétas Chroniates ve své kronice barvitě líčil otřesné zážitky: „Poněvadž jsme se báli o ženy, vzali jsme je do svého středu a vytvořili kolem nich jakousi hradbu a těm mladším jsme poručili, aby si pomazaly obličej špínou z ulice a uhasily tak záři svých očí, kterou dříve naopak

zvyšovaly líčidly, jen aby nelákaly jako noční majáky nás potkávající nepřátele k pohledům, tužbám a násilnostem, neboť dobyvatelé věděli, že mohou dělat beztrestně všechno, co chtějí.“ Dne 16. května byl v nejsvětější chrámu Hagia Sofia korunován nový latinský císař Balduin Flanderský. Začala éra latinského panství, která trvala až do roku1261. Během této doby Konstantinopol značně sešla. Benátčané sice získali velký díl města, o jeho výzdobu a provoz se však nestarali. Z Konstantinopole si vytvořili hospodářské středisko. Nový císař měl zase příliš mnoho starostí s udržením své říše, než aby dbal o městský kulturní rozkvět. Původní plán napadnout Egypt a vytlačit Ara-

Víte, že?

Nikétas Chroniatés byl byzantský úředník a kronikář. Během IV. křížové výpravy žil v Konstantinopoli a rabování přežil jen díky svým benátským přátelům. Dějiny města i své osudy dramaticky vylíčil v Letopisném vyprávění. Nikétas Chroniatés († 1215)

by z Jeruzaléma, byl odsunut do zapomnění. Přes 7 000 rytířů se vrátilo na benátských lodích do svých domovů, obtěžkáno lupem, který dodnes můžeme vidět na různých místech západního světa. Čtvrtá křížová výprava tak nedosáhla svého cíle. Papeži Inocenci III. nezbývalo nic jiného, než plánovat další…   Robert Vlk

Ve své době největší křesťanský chrám Hagia Sofia postavil císař Justinián v roce 537. Po dobytí Osmany v roce 1453 se z něj stala mešita, dnes slouží jako muzeum inzerce

ŠIROKÝ VÝBĚR

FIRST MINUTE 2017 OD ČESKÝCH I NĚMECKÝCH CK

www.dovolena.cz

|

ATALOG DNI SI K PROHLÉ E Ů ONLIN ZÁJEZD

800 600 600 1/2017 29