archeologie potopená města

Minulost

pohřbená pod

hladinou

Kateřina Helán Vašků

Podmořská archeologie vybavená řadou moderních technologií slaví ve

21. století opravdové žně. Svá tajemství tak vydávají potopená města, která

pamatují trojskou válku, tajemný chrám pod hladinou jezera Titicaca či

zaplavená sídla u řecké pevniny, jež jsou tak stará, že ani neznáme jejich jména

M

ohlo by se zdát, že se podmořské bádání podařilo rozvinout

až v posledních desetiletích, se

zavedením podvodních sonarů, skenerů

či robotických potápěčů. O tom, že stavby, města, a možná celé civilizace mizely

ve vlnách kvůli zemětřesením, tsunami

a dalším živlům, však lidé věděli od nepaměti. Již antický historik Herodotos v 5.

století př. n. l. ve svém díle tvrdil, že některé pevniny v průběhu věků vystoupaly

6

100+1 zahraniční zajímavost

Speciál 2021 – Divy světa

nad hladinu a jiné pod ni naopak klesly.

Xenofon z Malé Asie zas upozorňoval

na otisky vavřínových listů v kamenech

nalezených nedaleko břehů Středozemního moře: Považoval je za důkaz, že v místě

dřív rostl les a časem byl zaplaven.

Podmořské Pompeje

Řekové i Římané obývali četné přímořské

oblasti a měli povědomí o tom, že některá

města doslova „spolklo“ zemětřesení. Jed-

no z nich – Heliké v Korintském zálivu –

bylo možné ještě v klasických dobách

pozorovat přímo z hladiny. Pod vodu

kleslo zřejmě v roce 373 př. n. l., kdy jej

zalila masivní vlna tsunami a vytvořila

v místě lagunu. Ještě celá dlouhá staletí

přijížděli na místo zvědavci v člunech, aby

na vlastní oči spatřili téměř nepoškozené

ulice i domy. Potápěči se přitom spouštěli

do vln, aby jim jako „suvenýr“ vylovili

mořskou houbu či starožitnost.