Page 6
S
polečně snosorožci srstnatými,
lvy jeskynními či veledaňky patří
mamuti knejznámějším zástup-
cům čtvrtohorní fauny. Jejich pozůstat-
ky se dařilo nacházet už od 18.století
avzhledem krozměrům istavbě těla
připomínající slony je odborníci
zpočátku řadili ktémuž druhu. Později
si však uvědomili, že se jedná osamo-
statnou apodle všeho již vyhynulou
skupinu. Mamuti se navíc od slonů
vmnohém lišili – obzvlášť druhy, jež
mohly díky specickým adaptacím žít
ive velmi chladných podmínkách.
Od trpaslíků po obry
Patřil knim rovněž mamut srstnatý,
patrně nejznámější zástupce svého
rodu. Samci měřili vkohoutku kolem
tří apůl metru adosahovali hmotnosti
šesti až osmi tun, samice byly oněco
menší. Přizpůsobení životu vmrazivém
prostředí zahrnovalo širší chodidla
usnadňující chůzi ve sněhu či změklém
terénu, hustou srst asilnou podkožní
vrstvu tuku. Od slonů se mamuti lišili
také kratším ocasem amenšíma ušima,
které jim vchladu dovolovaly nemrhat
tělesným teplem.
Kromě mamuta srstnatého ovšem
existovala celá řada dalších, poměrně
rozmanitých druhů obývajících oblasti
od Severní Ameriky přes Evropu aAfri-
ku až po Asii. Zatímco největší zástupci
přitom mohli měřit přes čtyři metry
avážit až čtrnáct tun, například na
Sardinii adalších ostrovech žily jejich
trpasličí protějšky vysoké půldru-
hého metru aohmotnosti dosahující
sotva pár metráků.
Klima versus člověk
Mamuti obývali Zemi přes pět milionů
let. Poslední populace mamutů srstna-
tých žila podle vědců na Wrangelově
ostrově usibiřského pobřeží azanikla
asi před čtyřmi milénii, což znamenalo
denitivní konec obřích chobotnatců.
Přesnou příčinu jejich vyhynutí ovšem
nadále halí tajemství, ato navzdory celé
řadě více či méně pravděpodobných
hypotéz.
Dle některých badatelů sehrál ve
vymizení mamutů imnoha dalších
zástupců pleistocenní megafauny
hlavní roli člověk, ato zejména
nadměrným lovem, jemuž pomalu se
rozmnožující druhy nedokázaly čelit.
Jiní se však domnívají, že se lidský vliv
přeceňuje aže na vině byla vprvní
řadě změna klimatu – konkrétně
rychlé oteplování po konci poslední
doby ledové. Ruku vruce sním se
pak výrazně měnily také ekosystémy
obývané mamuty. Další možnost zní,
že zmenšování jejich populace
vedlo kpříbuzenskému křížení,
které je vyslalo na sestupnou
spirálu knevyhnutelnému
konci. Je přitom docela
pravděpodobné, že se
smrtící koktejl namí-
chal ze všech uvede-
ných faktorů.
Ucpaný chobot
Na první pohled
trochu výstřední,
nicméně odváž-
nou arozhodně
Zabila mamuty alergie?
Před několika desítkami tisíc let obývali mamuti rozsáhlé oblasti Starého
i Nového světa. Jejich populace se však postupně zmenšovaly, až ikoničtí
tvorové z planety zcela zmizeli. Co zánik tohoto kdysi velmi úspěšného
živočišného rodu způsobilo? Nová studie nabízí nečekanou odpověď
Pavel Pecháček
ILUSTRACE Shutterstock, Revive & Restore
„
Ztráta čichu mohla mamutům
značně zkomplikovat hledání
vhodného partnera
Návrat v nedohlednu
Už desítky let odborníci diskutují o možnosti
znovuoživit mamuty klonováním či úpravou
sloního genomu. Každý rok pak přicházejí
s informacemi o pokrocích, jež by mohly
k dosažení uvedeného cíle přispět. V roce
2024 vědci oznámili úspěšné umělé vytvoře-
ní kmenových buněk z buněk slona indického.
Velké naděje vkládají rovněž do genetických
nůžek, zkráceně označovaných jako CRISPR.
Oživení mamutů však zůstává v nedohlednu
nejen kvůli časové a finanční náročnosti, ale
i kvůli etickým otázkám: Je vůbec v našem
zájmu vrátit k životu dávno vyhynulý druh?
Možná bychom měli potřebné peníze inves-
tovat raději do ochrany ohrožených tvorů,
kteří modrou planetu dosud obývají.
Na vyhynutí
mamutů
mohlo mít vliv
oteplení spolu
s rozšířením
kvetoucích
rostlin
6
100+1 zahraniční zajímavost
Speciál – Podzim 2025
prehistorie vyhynutí mamutů