geologie pohyb kontinentů

Kde bude Země

za 250 milionů let?

Na první pohled nehybné kontinenty se ve skutečnosti přesouvají

po povrchu Země a pozvolna se chystají spojit do jednoho

supersvětadílu. Jak bude vypadat? Kdy ke sjednocení dojde?

A co bude nové uspořádání znamenat pro člověka?

V

elikost světadílů na globální

mapě, jakou dnes nalezneme

v každém atlase, neodpovídá

v důsledku tzv. Mercatorova zobrazení

realitě: Zatímco Afrika se na ní zobrazuje takřka věrně, například Asie či

Severní Amerika se jeví podstatně větší

(viz Mapa na válci). Pokud bychom šli

do detailů, „nesedí“ vlastně ani poloha

kontinentů. Na první pohled stabilní

a nehybné kusy souše se totiž zvolna

posouvají, některé až o 10 cm ročně.

A podle odborníků pomalu, ale jistě

spějí ke splynutí do jediného světadílu.

V kruhu ohně

Zemská kůra tvoří svrchní, až 70 km

silnou vrstvu tělesa zeměkoule a člení

zahraniční zajímavost

6 100+1

Neuvěřitelná tvář Země

se na sedm velkých a dvanáct menších

litosférických desek. Vlivem tlaku

i dalších podpovrchových procesů se

horniny zemského pláště doslova taví –

a zmíněné desky, jež na něm spočívají,

se tak dostávají do pohybu, případně se

narušují. Ačkoliv jejich posun nemůžeme běžně sledovat, provází ho plejáda

dobře patrných jevů, včetně zemětřesení a sopečné činnosti.

Například Japonsko se rozkládá

v místech, kde dochází k tzv. subdukci

litosférických desek (viz Pod povrchem): Pacifická deska se v oblasti

Japonského příkopu zasouvá pod Euroasijskou. Takřka pětina nejničivějších

zemětřesení se proto odehrává právě

na zmíněných ostrovech. Drobných

otřesů, jichž si lidé ani nevšimnou,

zažije Japonsko až pět tisíc ročně. Zhruba 160 velkých zemětřesení za rok už

napáchá nezanedbatelné škody.

Navíc země vycházejícího slunce

tvoří součást tzv. ohnivého kruhu

o délce zhruba 40 000 km, jenž zahrnuje přes 450 sopek. Také zmíněná

formace představuje důsledek střetávání

litosférických desek, podobá se podkově

a z větší části kopíruje hranice Tichého

oceánu. Ničivým projevům ohnivého

kruhu tudíž nečelí pouze Japonsko,

nýbrž i západní pobřeží Severní a Jižní

Ameriky, ostrovy Oceánie či Nový

Zéland. Z měření vyplývá, že se v jeho

okolí odehraje 75 % veškerých zemětřesení na planetě.

FOTO A ILUSTRACE Shutterstock, Wikipedie

Vilém Koubek