geologie pohyb kontinentů
Kde bude Země
za 250 milionů let?
Na první pohled nehybné kontinenty se ve skutečnosti přesouvají
po povrchu Země a pozvolna se chystají spojit do jednoho
supersvětadílu. Jak bude vypadat? Kdy ke sjednocení dojde?
A co bude nové uspořádání znamenat pro člověka?
V
elikost světadílů na globální
mapě, jakou dnes nalezneme
v každém atlase, neodpovídá
v důsledku tzv. Mercatorova zobrazení
realitě: Zatímco Afrika se na ní zobrazuje takřka věrně, například Asie či
Severní Amerika se jeví podstatně větší
(viz Mapa na válci). Pokud bychom šli
do detailů, „nesedí“ vlastně ani poloha
kontinentů. Na první pohled stabilní
a nehybné kusy souše se totiž zvolna
posouvají, některé až o 10 cm ročně.
A podle odborníků pomalu, ale jistě
spějí ke splynutí do jediného světadílu.
V kruhu ohně
Zemská kůra tvoří svrchní, až 70 km
silnou vrstvu tělesa zeměkoule a člení
zahraniční zajímavost
6 100+1
Neuvěřitelná tvář Země
se na sedm velkých a dvanáct menších
litosférických desek. Vlivem tlaku
i dalších podpovrchových procesů se
horniny zemského pláště doslova taví –
a zmíněné desky, jež na něm spočívají,
se tak dostávají do pohybu, případně se
narušují. Ačkoliv jejich posun nemůžeme běžně sledovat, provází ho plejáda
dobře patrných jevů, včetně zemětřesení a sopečné činnosti.
Například Japonsko se rozkládá
v místech, kde dochází k tzv. subdukci
litosférických desek (viz Pod povrchem): Pacifická deska se v oblasti
Japonského příkopu zasouvá pod Euroasijskou. Takřka pětina nejničivějších
zemětřesení se proto odehrává právě
na zmíněných ostrovech. Drobných
otřesů, jichž si lidé ani nevšimnou,
zažije Japonsko až pět tisíc ročně. Zhruba 160 velkých zemětřesení za rok už
napáchá nezanedbatelné škody.
Navíc země vycházejícího slunce
tvoří součást tzv. ohnivého kruhu
o délce zhruba 40 000 km, jenž zahrnuje přes 450 sopek. Také zmíněná
formace představuje důsledek střetávání
litosférických desek, podobá se podkově
a z větší části kopíruje hranice Tichého
oceánu. Ničivým projevům ohnivého
kruhu tudíž nečelí pouze Japonsko,
nýbrž i západní pobřeží Severní a Jižní
Ameriky, ostrovy Oceánie či Nový
Zéland. Z měření vyplývá, že se v jeho
okolí odehraje 75 % veškerých zemětřesení na planetě.
FOTO A ILUSTRACE Shutterstock, Wikipedie
Vilém Koubek